Zase se to vrátilo.Ten pocit že jsem na světě uplně sama.Jak kdyby ten pocit štěstí co sem měla uvnitř sebe začal umírat.Je mi zle.
Pomalu ale jistě strácím chut žít.Chtěla bych se zase smát ale ono to nejde
Proč??
Diskuse ke zpovědi
Ale no tak... V patnácti nás tyhle pocity sem tam taky přepadly kdekoho... Hlavní je se tím moc neužírat a zabavit se... To brzo přejde...
tyhle pociyt zažívá několik lidí ... a jak řekla Blazinek ... vždy se najde někdo, něco pro co tu žííít ... jen to třeba musíš najít 
nějaká nepříjemná situace, ni? vím sice, že to zní blbě, ale fakt to přejde - chce to jen čas
Nikdy nejsme sami, vždycky existuje někde ve světě alespoň jeden človíček, kterému na tobě záleží, který tě má rád....
Vždycky se najde něco, pro co má cenu žít a bojovat...
ten pocit přejde, znám to...
nejsi sama, je nás něco přes 6 miliard, nejsi sama ani kdybys chtěla;)
nebude to tím lokálním umrtvením od zubaře?
Co je spatneho na pocitu že jsi sama?? Člověk nemusí být pořád šťastný kdyby byl tak by si štěstí nevážil.
Pojmenuj ten důvod, který ti brání ve štěstí a odstraň jej...
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Příliš se nestarej o to, co budoucí osud ti chystá : ten se nebojí smrti, kdo úzkostn o život nedbá. (Cato)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©