Detail a diskuse u zpovědi

Venku prší a je bouřka a mě je tak...mno prostě nějak zvláštně. Přehodnocuju co se za poslední dobu stalo apod.Omlouvám se sama sobě za ty jizvy a lidem, kterým jsem tím ublížila, ptž oni vědí, že už dlouhou dobu jsem nic takového neudělala, boužel občas se to ještě vrátí, ale myslím, že i v tomhle jsem se posunula dál. Co se školy týče jo- na nic no, ve třeťáku znovu a to s podmínkou, velká absence a když jsem ve škole jsem jak se říká duchem mimo, takže asik bych s tím nějak měla pohnout...ale jak?učitelé mě nějak nemusí, ptž nejsem ta z mnoha co jim podlízá a chodí v zářivejch barvičkách...což mi řekla už i učitelka-,,začleň se mezi ostatní, měj stejné zájmy, přizpůsob se a vše bude v pohodě". Možná pro ně ale já bych tím zapřela sama sebe a co je špatného na tom, že mám ráda černou a cítím e v ní dobře...?Rodina-pojem, který je pouhou ikonou, jak jsem říkala s matkou je to k nevydržení, i když včera nastal určitý zlom, kdy jsme si promluvili a já tak nějak pochopila i ji, ve škole žádná sláva a při každé příležitosti mizím z domu, jenže to je čím?že to prostě doma nezvládám, necítím e tu.A tak jsme aspoň se domluvili na té škole mno. Otec si přijel po x měsících zahrátna rodiče i s mou macechou a jako obvykle mě dokázal jen shazovat a ponižovat, ale unesla jsem to, jsem zvyklá. Přestože se s ním ale nestýkám...lidi mám ho moc ráda, je to můj otec, ale málokdy si po tom všem co mi udělal a jak se k nám po rozvodu zachoval si to přiznám. .. Tak jsem se tak nějak vypsala no a ...teď asik chytnu do rky skicák a tužky a jdu kreslit, nějak jsem to svý kreslení zanedbala a je to jedna z věcí, která mi hodně psychicky pomáhá- vystihnout své pocity na papír...ale když se zpětně na kresby podívám spíš mě to vtáhne zpátky. Ufff, mno ukončuju zpoveď, komu by se to asik chtělo číst?...Nemusíte ani psát komentáře nebo tak, co k tomu taky napsat , že jo?
Na závěr snad jen to, že můj život ve kterém vždy spadnu a zvedám se nahoru a bych zase spadla na zem, měuž unavuje, chci to dát nějak do normálu...neslibuju si ale nové začátky, nikdy mi to nevyšlo, nejsou totiž důležotá sova ale činy....