Ahoj.. už ani nevím jak jsem narazila na tyhle stránky, ale všimla jsem si téhle zpovědnice.. Nechci se očistit od hříchů nebo tak, žádný jsem nespáchala. Snad jen jeden jediný a to ten že jsem se narodila. V posledních pár měsících trpím neúnosným stavem deprese. Nemůžu spát, nemůžu myslet... nemám vůbec chuť nic dělat... Uvažuju že to všechno skončím.. na všechno zapomenu.. nebude mě nic tížit... Jsem ztracená..
Diskuse ke zpovědi
Tak já nevím, z jakého důvodu se ti tohle děje... To je těžké poradit.
tohle tady píše moc lidiček,ale nemají tu sílu to UDĚLAT ... hlavně neblbni ... ono se to zlepší ... jen tomu musíš dát čas a ne všechno řešit takhle ... protože kdyby to takhle každej řekl tak už je nás v ČR o polovinu méně lidí
Souhlasíms urbajem, určitě je na světě moc lidí, které bys odchodem hrozně zranila, věř mi!! Rozhlédni se a zkus najít osobu, která ti pomůže, určitě v tvém okolí najdeš někoho, kdo tě vyslechne!!!! Držím palce!!
nebuď sama... a Anup radí dobře
a ještě něco... neříkej hlouposti narození člověka je vždycky radost, nebyl to žádný tvůj hřích, je to ten největší dar
Záleží na tom, jak cítíš, že je to závažné. Jestli myslíš, že to je závažné a není to stav na dva dny, tak zajdi za praktickým, on už ti řekne co dál...
Choď sa vysrať!
Náhodné moudro a přísloví
Přestaň už vykládat o tom jaký má být dobrý člověk : raději už jím buď. (Marcus Aurelius)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©