Detail a diskuse u zpovědi

Jeden kluk... Já to nechápu. Nechápu, jak jsem se do něj mohla tak bezhlavě zamilovat... Byla jsem taková husa, já jsem byla tak nesmírně pitomá, blbá, hloupá... Jen si se mnou pohrával, Jako kočka s ulovenou myší. Jako malý dítě, když si jídlo rozpatlá všude po obličeji, ale nejí ho. Jenom si se mnou chtěl pohrát. A pak mě odkopnout... Když si vzpomenu, jak jsem byla bezhlavě zamilovaná, kolik jsem si kvůli tomu vybrečela... Když si vzpomenu, jak hrozně hrozně moc mě to ničilo, když jsi flirtoval s jinýma... Teď už tjsem naštěstí rozumnější. A nemysli si, že si od tebe nechám srdíčko pošlapat podruhý. Ne, už ne. Už nejsem tak hloupá, už se mnou tvoje ubohý řečičiky nic neudělaj. A čím jsi mi tak ublížil? Když... když jsem viděla, jak se tulíš k mojí kámošce a den na to jsi mi řekl, že mě obdivuješ, jak jsi mi potom dal ten přívěšek... Víš jak moc jsem tě chtěla nenávidět? Ale ono to nešlo... Zdávalo se mi o tobě v noci... Tím jsi mi nejvíc ublížil, že jsem tě měla tak ráda...

Těžko je plavit se, když loď se kymácí. Těžko je milovat, když srdce krvácí. - Těžko a přece se mi to povedlo... Teď toho lituju...