Někdy mám pocit, že život je fakt zoufalství. Mě z té samoty už hrabe. Mám kolem sebe hodně lidí, to jo, ale chybí mi osoba nejbližší. Když se svěřuju kamarádům, tak se mi ani neuleví, protože mám pocit, že už nikdo z nich neví jaké to je být sám. Skoro každý někoho má.
Navíc o čem bych měla mluvit, když je to furt o tom samém. Už je mi blbé i na to myslet, protože jak říkám, je to stále o tom samém...snažím se žít sama, ale ono to je občas fakt frustrující, když se nemůžete s nikým podělit o svůj smutek a nebo radost....a nejen to, člověku chybí doteky, možnost obejmout, přitulit se, atd...prostě mám v sobě hrozně moc pocitů, které nemám jak ventilovat, protože není vůči komu. Už takhle hýčkám své kamarády a kamarádky, protože to takhle můžu aspoň částečně ze sebe dostat, ale jsou věci, které si ke kamarádům nedovolím...už jsem z toho fakt někdy zoufalá
Diskuse ke zpovědi
katuš: podstata problému je v tom, že člověk je prostě společenské zvíře, tam všechny potíže začínají... 
Jo, jinak já v pátek "hýčkal" kamarádku (kterou mám asi rád víc než jen jako kamarádku), a v sobotu mi určitý člověk nezapoměl "připomenout", že má přítele... To taky potěší...
Anebo jsi třeba jen moc náročná...
Někdy je lepší být sama, to mi věř.
No ale takhle... Chodíš do společnosti? Neříkej, že se nenaskytne nikdy příležitost na seznámení...
Lazarus: Myslíš si, že pokud všechno zjednodušíš na elementární prvky pak to bude jednoduší? Možná jo, ale to by člověk musel přijít na tu podstatu problému a té já se pořád nemůžu dohrabat....ale pracuji na tom.
Kiowa: Většinou jsem spokojená sama....ale občas mám takový záchvat...ono jde spíše o to, že ta samota není jen o partnerovi, ale mí blízcí přátelé jsou teď v NY a Ottawě, našli si brigádu na prázdniny a já si nemám s kým ani pořádně pokecat a snad proto mě teď přpadly myšlenky na vztah
Jestli je to složité a máš v tom zmatek, možná by stálo za to celý problém zjednodušit a udělat v tom jasno.
Podľa mňa tu neplatí staré známe: kto hľadá nájde, jednoducho, nechaj to plavať tak ako to je... viem, že samota je hnus, ale ono si ťa to nájde samo 
Zvyknout se dá i na šibenici 
čím víc se budeš samotou užírat, tím spíš nenajdeš toho správnýho člověka k sobě
já se konečně smířil s tim, že nikoho nemam, začal jsem bejt spokojenej sám se sebou, neřešil to a najednou jsem potkal někoho, kdo je pro mě dokonalej, aspoň to tak vidim a i z okolí vim, že to prostě funguje
estarius: Jsem trpělivá, ale nějak zároveň ne....je to složité a asi to nikdo nepochopí, protože já sama v tom mám občas zmatek 
Jednou to příde. Buť trpělivá.
Ruku na to
katušenka: to beru, ruku na to, ale budeš si to pamatovat ty, já si dám akorát upomínku na mobil
DoctoreX: Ovocnoé příchutě mám nejraději, teda kromě višní
DoctoreX: A nějaké jiné náměstí? 
Ne sorry, já trvdím, že se jen tak (řekněme do roka a do dne )někdo neobjeví, kdo by mi mohl a chtěl být partnerem a já chtěla jeho a opravdu jsme spolu skončili....prostě do 7.9.2008 nebudu mít partnera a budu furt sama....neboj, sázku rozhodně bojkotovat nebudu. Můžeme se vsadit i o blbost....já nevím...lízátko?
Asi nezbývá, než hledat a doufat, že se někdo objeví 
katušenka: jenže tady nebudeš chtít vyhrát a podmínky si vymysli ty, mně je to skoro jedno, ale rozumný (nebudu ti dávat doživotní rentu ani běhat s holim zadkem po václaváku)
DoctoreX:U přesni podmínky sázky a klidně.....vždycky vyhraju
Neboj, bude líp, jestli chceš tak se s tebou o to vsadim...
Jsme na tom podobně (krom té poslední části s hýčkáním kamarádů, mám totiž téměř jenom samé kamrádky, takže by to bylo potom ok )
děje se to neustále, nejsi v tom sama věř tomu, že on se najde..
Neboj se, všechno se jednou změní. Každej tohle občas prožívá a tu osobu, kterou potřebuješ, určitě objevíš
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Rozum je záštitou člověka. (Fókylidés)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©