Jsem mrcha... On se na mě tak upíná a já ho jen využívám... Nic jiného neumím, jen pobláznit, využít a odkopnout... Stejně jako to oni dělali dosud mně... Netuším, kdy přijde chvíle, kdy to dovedu do extrému a pošlu ho do háje... Ale vím, že to přijde... Už neumím milovat... Nebo nechci?!
Jsem mrcha...
Diskuse ke zpovědi
To je nejhorší, když se upínáš na někoho a kvůli tomu posíláš do háje někoho jiného, koho kdybys potkala třeba v jinou dobu, tak by ses do něho zamilovala...
Problém je v tom, že jsem milovala před rokem kluka... byli jsme spolu šťastni, ale on mě nechal... A teď mi občas píše, jak mu to neklape s jeho přítelkyní a mně je to líto... Nejspíš se pořád upínám na něj...
A toho kluka jsi někdy milovala... Skonči to, nestojí to za to, čím déle to budeš protahovat, tím víc ho to pak zraní... Ti kluci, které teď potkáš, nemůžou za Tvoji minulost. Chápu, že Ti bylo moc ublíženo, ale nemá cenu se mstít a už vůbec ne lidem, kteří za to nemůžou. Jednou přijde človíček kterýho zase dokážeš milovat. Věř tomu!
jůůů, můžeme si podat ruku?
Každopádně si nemyslim, že je to až tak tvoje vina. Prostě toho, koho budeš doopravdy milovat, toho nikdy neodkopneš. Chápeš jak to myslim? Jenže abys na to přišla, tak to musíš nejdřív zkusit a výsledek? Ten teď zřejmě prožíváš a ten pravej to neni
Spíš nechceš. Ono to přijde zase jednou samo.
Možná jsi potěch svých dřívějších kopancích jenom potřebovala, aby tě měl někdo doopravdy rád, trochu něhy, pozornosti......smůla jse v tom, že to přišlo nejspíš od někoho, o koho nejspíš tlik nestojíš. Měla bys mu to říct, není to vůči němu fér. Držím palce. Drea, ty to zvládněš , jen to chce trochu víc odvahy. Možná ho tím raníš, ale když na to půjdeš šetrně, snad to pochopí a odpustí
Dreo, říct, že je konec jde vždycky, jen jde o to, mít pro to pádné argumenty a věřit si - pokud budeš pochybovat u sebe, těžko tím něčeho dosáhneš
ale obdivuju ze ses to schopna priznat.ja bych souhlasil - dej si pauzu a uvidis...
Díky za každý komentář... Jen jsem se do toho vztahu už docela solidně zamotala... Teď prostě nemůžu jen tak říct, že je KONEC... Bože můj, já jsem tak pitomá... Vůbec nechápu, proč jsem něco takového nechala vůbec začít...
jej, to znám, buď mu nechceš věřit, nebo se bojíš, že ti ublíží... nedokážu ti v tomhle poradit, protože sama nevím, jak s tím bojovat a dát někomu najevo aspoň trochu lásky...
spíš potřebuješ někoho, kdo s tebou bude trošku víc mávat a nebude pro tebe dělat první poslední
nerekla bych ze ses mrcha jenom se ji snazis byt...
hele to se mi jednou taky stalo..pak sem udělala děsnou blbost a tomu člověku konečně došlo že mu za to nestojim... bylo mi ho i docela líto, takže zkus radši bejt upřímná než dopadneš jako já
Že to neumíš? To se nemyslím.. Každej umí milovat... Ale ne každýho člověka.. Někdy i když chceš, tak se do určitýho člověka prostě zamilova nedokážeš.. Tím spíš, když tě využívali...
Dotaz: Nechceš a nebo nemůžeš?
Dlouho jsem byla sama... S nikým jsem si nezačínala... Vlastně přes rok... On mi napsal už v květnu, že mě miluje, nosil mi kytky... A já mu až teď dovolila něco víc... Prostě je strašně hodnej... Jenže já mu neumím dát to, co on dává mně...
Jo tak to nevím, ono to je způsobeno asi tím, že tě každý zneužíval. Ono je pak těžké věřit, a tak se začneme chovat stejně....nejlepší by asi bylo to udělat tak, že si dáš pauzu od všeho a za čas uvidíš, jestli jsi schopna milovat nebo ne....prostě si dej pauzu od všeho, co se lásky týče. Třeba pak začneš věřit.
Nebo začni se vztahem tak, že na to půjdeš pomalu a budeš si jistá, že mu můžeš věřit a že to s tebou bude myslet vážně
Náhodné moudro a přísloví
Šťastný život stavíme na duševním klidu. (Cicero)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©