Já...
Omlouvám se Tobě, Peťo, ale nemůžu Ti odpustit. Nemůžu se přenést přes Tvou lásku. Neustále mě rozčiluje pomyšlení, že zrovna Ty mě máš rád. Mám toho po krk, jsem znechucená a... už o tom nejde nemluvit a dusit to.
Ondrovi se neomlouvám. Možná mám za co, ale nejsem si toho vědoma. Jediné co vím, že mu nevěřím ani nos mezi očima, vždycky, když promluví, čekám SPOUSTY PRÁZDNÝCH KECŮ A kdy přijde TA LEŽ nebo PONÍŽENÍ mé osoby a mých CITŮ. Teď bych nemohla s ním zase být a milovat ho, já nevím, možná jednou zase budu, ale dneska k němu chovám stejnou, ne-li větší zášť než k P.
A ten poslední... Zdeňa. Říkám mu zkažené ovoce. Je to satanista, ale s tím to nemá nic společného: já z něj prostě cítím něco nechutného, neurčitého, co mě od něj úplně znechucuje. Moje kamarádka mi v tom rozumí - cítí z něj to stejné taky. Není to zlo, prostě zkažené ovoce: z jedné strany pořád vypadá chutně, ale když už do něj člověk málem zaboří zuby, zjistí, že z druhé strany plod je přezrálý, zkažený.
Mám kvůli tomu všemu pořád výčitky svědomí.
Cítím se tak prázdná a zhrzená.
Diskuse ke zpovědi
jee vůbec si toho nevšímej co jsem napísal
Mám za to že teď už mi můžeš odpustit, protože je ti to už u... máš svého kluka ,tak proč bych ji měl k tobě chovat? A že si tě vážím ? No a co , tak se stokrát proto rozčiluj. Sorry.
pixie: děkuju za přínosnou radu
// všem ostatním skutečně děkuju
rada jsem poradila
no co na to říct, tady je těžko radit, snad by ti možná pomohlo, kdyby sis našla nějakýho kluka, který by ti pomohl na tyhle tři zapomenout
a jinak snad ti čas bude nápomocný
myslíš, jakože mám strach ze závazků a z plnohodnotného (čili i vytěžujícího) vztahu? Z toho strach nemám, já to přímo nesnáším To není řečeno přesně, jsem člověk zakládající si na nezávislosti a nemám ráda citovou závislost. To ale nemá (aspoň pro mě) s pravou láskou nic společeného.
Alw určitě je někde ta chyba ve mně, protože třeba Peťa mi opravdu nic nedělá a s tím třetím už se ani nevidám, jenom prostě ten pocit, vzpomínka na to je jak bomba, která vždycky odpálí bolest, co mi způsobil ten prostřední...
Aha, tak možná jsem na to přišla. Díky
Ja neuvažovala jsi o tom že je to v tobě ? Třeba ti to tak připada protože maš strach a timhle se jen snažiš na to nemyslet .... Ja tě neznam ani trošičku tohle mi jenom vyznělo tak z tvojeho članku.
trápením si vždycky sami přiděláváme toho trápení ještě víc, ale to není chyba, tak to je
Kéž by to byly jen jejich chyby!
Někde ji musím dělat já, pořád, když se trápím. A pak si to dělám jenom a jenom já sama.
výčitky? není důvod vyčítat si jejich chyby...
Náhodné moudro a přísloví
Za pláčem dědice skrytý je smích. (Publilius Syrus)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©