Nevim , co od vás čekám za radu je to spíš takový smutný konstatování . Se všemi se kterýma se sblížím a čím dál tim víc dostávam pocit , že bez nich nemůžu být mi odejdou . Není to skrz , to že bych se měnila , ale asi skrz to , že mám prostě smůlu . Je mi z toho strašně smutno. Kolikrát jsem už procházela takovýma stavama , že už se nechci s níkym bavit . Vím , že je to blbost , ale jak jinak se proti tomu branit ? říká se každý jednou příchazí a odchází .... jenže mě všeci odcházejí :'(
děkuju Vám
Diskuse ke zpovědi
lidi přichází a odchází z tvého života tak jako když nastupují na vlak a pak z něj zase vystupují, tak už to v životě chodí
nezoufej, on se najde někdo, kdo u tebe vydrží dýl, jen to chce trpělivost
Jo, je to těžký, když ti najednou odejdou lidi, který máš ráda. Ale pak se přece objeví jiní lidé a to je snad dobře. Snaž se to brát tak, jak to je...
Anémie, myslíš, že mně se to neděje? Že z mého života neodcházejí lidi, který mám ráda a nechci, aby odešli? A já taky odcházím z jiných životů.
Zastávám názor, že každej, koho v životě potkáš, ti něco dá. A když už prostě nemá co dát, odejde.
odcházejí úplně z tvého života? všichni to určitě nejsou, jenom máš takový pocit, jestli jsi pár lidí ztratila
Náhodné moudro a přísloví
Nic nesvědčí o duchu nesvobodném, malicherném jako láska k bohatství. (Cicero)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©