Pluju po své řece a zastavuju u nejistých břehů,rozmlouvám se šamany různých kmenů a narážím na vichřice, které mi brámí v mé nekonečné cestě.Co mě čeka na konci té cesty?doufám že osvobození z tohoto bloudění.Mohla sem si vybrat i jinou cestu, cestu po pevné a vydlážděné cestě, ale já zvolila jinak, nejdřív sem létala teď se topím v té nekonečné pravdě, že sem pouhé nic v tomto bludišti.
Cesta je strmá a plná nebezpečných děr
Diskuse ke zpovědi
musis jit dal..a najit tu spravnou cestu...
hlavně se neboj a jdi dál - na konci každého tunelu čeká slunce 
Omlouvám se, špatně jsem si to vyložila...
Závislost spoutává a omezuje... ta je jako bludiště... nevyzpytatelná... Přeju ti, aby jsi se z toho dostala.
Iana:to co sem napsala není o životě, ale o mé závislosti, sem v pěkný kaši, tak oufám že se z toho bludiště dostanu
říkáš, že sis ji zvolila... a volba byla tvoje. Když je cesta moc jednoduchá, je monotóní a nudná... Není lepší cítit že žiješ alespoň skez ty karamboly, než cítit, že jsi mrtvá i když dýcháš, když víš, že se nic neděje, že tě už nic nepřekvapi???
Je fakt, že pravda občas příjde nárazově jako vlna, ale pokud se jí budeš držet, začne tě nadlehčovat jako slaná voda...
Život není bludiště... v bludišti se můžeš i vrátit zpátky... ale v životě to nejde... musíš jít vždycky dopředu... Tak jdi!... a skus být dostatečně při vědomí aby ses alespoň některým těm dírám vyhnula...
plný cest a je jen na nás kterou se vydáme..
a takový je život...
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Všechno se mění, nic nehyne. (Oviduis)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©