Nevím jak to říct.....no prostě ráno se vzbudím v dobré náladě, pak zase ten známej pocit všechno se ve mě začne jako kdyby scvrkávat(blbé přirovnání, ale jinak nevím jak to říct)pak začnu myslet na smrt i když nechci, jako bych to nebyla já.....prostě musím....potom začnu brečet i když to nemá žádnej rozumnej důvod, prostě jen tak, a pak celej ten bulím, jak malej parchant, no prostě jsem mimo, tak to je se mnou tak týden, pak mám zase suprovou náladu, pak to je zase neutrál, pak zase depky a pořád dokola. toto se už fakt nedá zvládat.
.......
Diskuse ke zpovědi
jo no, to znám, i když v trochu jiné podobě. MUSÍŠ NAJÍT PŘÍČINU.
Člověk se takhle nechová jenom tak pro nic za nic, píšeš, že se cítíš ohrožená, PROČ? zkus se zamyslet nad sebou, co tě na tom popuzuje a pak to určitě půjde snáž vyřešit
nejspis maniodeprese,ale castejsi,ja to myvam tak po ctrnacti dnech..je to humus..ale da se tomu predejit pokud budes mylset na neco hezkyho a budes mit nejakej cil na kterej se kazdej den /nebo skoro kazdej/tesit a tak to nebude tak casty,skus to. 
tohle zná každej, a obzvlášť v pubertě...
Souhlasim s Piggsty 
No tak ono to chce mít někoho kdo ti rozumí a s kým si můžeš kdykoli popovídat o svým problémech 
aaaaaaa...to je normááálll...hořkosladké náladičky mívá sem tam každý..jen čím je člověk starší, tím to lépe dokáže tajit...možná je to ale chyba
S tím pepřákem to zkusím......... 
Mas deprese a deprese, se musi lecit! Najdi si nejakeho dobreho psychologa, nebo psychiatra. Hodne stesti.
možná by to chtělo nějakého blízkého člověka, kamarádku, které můžeš tohle všechno říct a nebudeš se scítit ohrožená, když bude s tebou
dřžim ti palce bud svá kašli na ně vem si pepřák a stříkej kolem sebe lidi zdrhnou a taky se už nebudeš jich muset bát...
bojuj !!!! Mavej rukama nohama kolem sebe a nebudes mit okolo sebe nikoho a nebudes mit strach :)
Že by puberta? Nesmíš sedět doma a zabývat se svými problémy, prostě vypni a jdi jen tak pryč se svými přátely... Ti tě doufám nenechají myslet na smrt a plakat.
Bohužel tyhle pocity mám taky ... musíš prostě nenechat,aby Tě ten pláč ovládl ... udržet se a nerozbrečet ... vím jak je to těžké a věř,že já se to učila hrozně dlouho tak doufám,že ty se to naučíš taky
já bych byla nejraději pořád sama a dokáže mě vytočit, když jenom vedle někdo mě někdo stojí to se hned cítím ohrožená, já se poslední dobou vůbec nechápu :((
musíš se nad to zkoušet povznést!! pořád si říkat, že je ti nějaká depka u pr**le... že nechceš mít zkaženej další den, když už jsi se probudila do tak krásnýho rána... prostě nedat tomu šanci aby tě ovládla... nevim jak to napsat, ale doufám, že to pochopíš... nejprve to bude těšký, ale časem poznáš, že je to lepší a lepší... měj kolem sebe lidi který chceš aby kolem tebe byli a ostatní ignoruj... jdi si zasportovat do přírody... do cukrárny s kámoškou... je toho moc jen si umět vybrat ... držim palečky ...
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Nesnadná je cesta, míří-li někdo k výšinám. (Cassius Severus)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©