Detail a diskuse u zpovědi

doufej že se to povede

jak kdybych to byla já...

Co bolí to přebolí. Přebolí i ta prázdná díra co tě rve na kusy. Za půl roku, rok. Pořád tam bude, když najdeš někoho kdo ti zmírňuje bolest, neber ho, je to jako droga. Ale zmírnění bolesti (zoufalost) není to samé jako ucpání a vyplnění té díry v hrudníku (láska), když budeš váhat jestli se máš dál trápit a být věrná svojí lásce a nebo váhat o droze, Radši trápení než zrada. Pokud víš že tě nemiluje nech ho být, jestli že je i celý tvůj život, jednou tě to přejde, až ten den nastane budou dvě možnosti, utrápíš se k smrti, nebo se pocítíš štěstí. Opatrně ať jsi na ten den připravená.. mohlo by to bolet
Srdce kolísá, rozum drží. Většinou jsme všichni jak za mříží. Držme a vydržme, stojí to za to, kdo to vzdá neměl na to nárok.

maud...musis verit ze bolave rany se zahoji....mozna tobude jeste chvili trvat....ale musis zit.....upnn se na to co te bavi..co mas rada...a vrat se pomalinku zpet na zem....bojuj.....

Maud je bojovnik....

Katušenka: Já vím ... Jenže tak to prostě musí být, pokud to takhle skončí... A Maud to stejně všechno zvládne, já to vím Ať už to dopadne jakkoli

Katusenka:A mnohdy je take velice tezke se vubec rozhodnout...

Ikary: lidi jsou vždycky zajímaví, proto je život tak pestrý, je utvářen námi a lidmi kolem nás. Záleží na našich rozhodnutí stejně jako na jejich, někdy jen na jejich. My jim do toho někdy můžeme kecat a jindy zase ne . I to nejhorší rozhodnutí je na tom, jak se cítíme, co chceme a tak dále.....bohužel někdy je těžce akcetovatelné

to nevi nikdo ani oni samotni a to je na lidech to zajimavy

Lena: Vím, že když se rozhodne, tak budu muset jeho rozhodnutí akceptovat...to moc dobře vím...proto jsem taky vše chtěla vzdát ale to taky není dobrý narazila jsem na jednoho kluka a ten mi vyprávěl, že měl přítelkyni a kamarádku...s přítelkyní se začal hádat a začal si víc rozumět a kamarádkou a protože jeho přítelkyně se ho vzdala, tak teď je s tou kamarádkou už dost dlouho Takže ono je sporný to, co mam dělat..přece jen třeba se člověk snaží, aby neudělal chyby a pak jich naseká ještě víc je to na pr*...nevím..ale přijde mi to jako že se to sporný...někdo by chtěl klid a někdo, aby dotyčnej bojoval...ale jde o to, kdo chce co přesně....

Katusenka:Ano,mas pravdu je to hodne tezke...Velice tezke...A velice bolestive...Ale co nam pak zbyva jineho?Nic vic...nez cekat jak se rozhodne...Jestli ja nebo ta druha... :((

Podvědomí. Chce to, co je Tvému srdci nejbližší.. Chce to čas mili, bude zaso dobře..

Ikary:Možná, že jsem se v tom totálně ztratila a ještě jsem ztracená, ale možná mi jedna věc došla...nevím, jestli to tak je a proto si to asi nechám pro sebe, ale jestli je, tak ti můžu říct, že jsi moc skvělí človíček a i když se mnou nejsi, tak tě moc miluju...za to jaký jsi...za to, že jsi....
Nejsi se mnou, vím to...sice to vypadá občas, že jo..ale pořád vím, že ne...když se na tebe podívám, tak se mi to vybaví...pořád doufám, že to jednou bude dobrý...jen se mi do hlavy vloudila myšlenka, že už nebudeš...a i když tu je, tak jsem se s tím stejně nedokázala smířit..ono mi to přijde, že jo, ale jak se s tím začne, tak je mi zle...tak jsem se s tím asi nesmířila...když začnu přemýšlet, že už mi je to jedno, že už všechno opadá, tak přijde pláč a zase vědomí, že nic neopadá...já vím, že se mam držet a nebrečet...dva dny jsem nebrečela, což je úspěch...jen teď jak tohle píšu a vzpomínám, tak mi je ouvej a přece jen mi to přijde, ža mi plakat nejde a to je krutý....
Nezbylo mi nic...mam prázdný ruce, ale strašně moc volnosti...najednou tu je...né jako, že by nebyla, ale neuvědomovala jsem si jí...byla jsem s tebou a to beru jako určitý omezení a ono mi vyhovovalo, teď to není a já nevím co by...proto se nediv, že mi strašně hrabe že jsem si na sebe zvala sukni a přitom bych to nikdy neudělala a asi si jednu pořídím, ale né tak krátkou...že přemýšlím nad blbostma....dokonce nad tím, jak tě nejlépe svést to je strašný už se nechápu kde se to ve mě bere?

Lilith a Lena: Máte pravdu holky, jenže ono to je hodně těžké akceptovat, když miluješ a víš, že to jde, aby to fungovalo, že byste spolu mohli být a bylo by to v pohodě....pak je hodně těžké smířit se s tím a vůbec to přijmout, že to nejde.

Teďkom to závisí na Ikarym... Moc Ti přeju, aby se Ti splnilo, co si přeješ, ale pokud se Ikary rozhodne jinak, tak to budeš muset akceptovat

Ikary musi vedet,co chce...a on to ted sam nevi...Dej mu cas...A prozatim se porozhlizej po jinem...,do ktereho by jsi se mohla pozdeji zamilovat..

Víš, pokud má láska vyjít, tak to chce čas....a uvědomění si obou lidí, oba k tomu musí dozrát. Pokud se tak povede a nakonec se opět sejdou, tak je to fajn. Někdy to tak nedopadne, ale i tak dokážeme být jednou šťastní, s někým jiným a jinde. Existuje pouze několik lidí, kteří nás v životě dokáží udělat šťastnými a já si myslím, že minimálně půlku z nich potkáš na cestě životem. Koukej kolem sebe, ať si toho človíčka nenecháš ujít. Neříkám, že to bude další, nový kluk. Ale může to být přítel, ať už to bude chlap nebo holka....časem se na to, co jsme prožili začneme koukat jinak. Pak to bude fajn. To, čím si projdeme, nás nějak posílí a poučí. Sice to strašně bolí, ale jednou se nám to bude do života hodit. Hodně štěstí v hledání rovnováhy a nalezení toho pořádného štěstí

věř, že se to povede

ja to chapu az moc dobre ale zatim to njde promin.....

Tak hlavně věř a snaž se...nebo mu to zkus říct jak si to sem napsala..Myslím,že to pochápe..
Ákir