Před 4 měsíci sem se rozešla s klukem.Pořád ho miluju.Myslela sem,že jsem na něj už zapomněla,protože probrečených nocí stále ubývalo.Ale včera jsem ho potkala na městě.Viděla sem ho jen z dálky,ale to mi stačilo.Úplně sem se složila.Kdyby tam nebyl můj nejlepší kamarád nevím jak bch dopadla.Pořád ho miluju a on mě nenávidí..nechce být ani kamarád..nevím co mám dělat 
Prosím pomozte
Diskuse ke zpovědi
Uklidni se!Dýchej,hlavně dýchej! 
jedině čas ti teď pomůže, a s tím rozhodnutím, že nechce být ani kamarád nic nenaděláš, prostě se s tím musíš smířit
nic jiného než nechat to času ti nezbývá... za svoje chyby vždycky (pokud jsi nějakou udělala) budeš vždycky pykat, pokud on si to nenechá vysvětlit...
nechci opakovat,ale... dej tomu čas 
znam ten pocit, kdy se proste slozis a newiš co delat, jak dal, a jediny co vis je to ze ho milujes....newim jak ti ted mam poradit,,,, to co vždycky pomohlo mmě, bylo přátelství, vybrečet se v klidu u nej kamošky a všechno bylo zase dobry,,,, nevim jestli ti ted mam napsat ze to chce čas, protože by si se taky už nemusela toho "dočasení" dočkat.......vim že je to těžky ale jinak než zapomenout to nejde....dat si pauzu, hezky se ze všeho zpamatovat, a nejlepe si po čase najit zase jinou lasku, a bude to dobre, držim palečky at všechno vide 
chce to cas....a proc ste se rozesli?
Jen to aby ses na to dívala z tý lepší stránky. Pokud vůbec nějaká je. 
no jestli te nenavidi, tak jsi mu asi neco udelala.. a jestli jsi mu fakt neco udelala tak neni divu ze se s tebou nechce bavit... no ale jestli ho milujes, zvladla bys, kdyby jste byli "jen" pratele..? 
čas
je jasné že rozchod bolí.to je samozdřejmé,poněvadž kde je láska tam je i bolest.odvěké pravidlo které se bere jako axiom.
úspěchem každodeního rána je naděje a sen,které nás táhnou abychom se zase probudili další den.je to smysl naší budoucnosti,jenže je leckdy nevyzpytatelná.nenahlížej do minulosti,jen aby si se sama obvinovala z toho co bylo..ne. pouč se z toho co kdysi bylo,a aplikuj to na svém budoucím životě.jen tak můžeš docílit svého duševního uspokojení které momentálně hledáš v opuštěném lese beze světla.věř mi.věř mi,kdo vsází na svojí minulost,dávno zatratil a prohrál svoji budoucnost.
nedej se poddat chtíči své bolesti,jen si uvědom,sama v hloubi svoji,že tvé odřeknutí,se může stát nejlepším předpokladem jak dojít ve svém duševní já uspokojení...
kluci za trápení nestojej!věř mi,něco podobnýho se mi stalo a pomohlo mi,když sem si vsugerovala že ON za to nestojí,protože JÁ JSEM LEPŠÍ a on v mym životě nic neznamenal 
Dej tomu cas..cas zahoji vsechny rany....
bohužel nic jiného ti nezbývá, než tolerovat jeho rozhodnutí... je mi líto...
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Kdo miluje ten přehlížení nemá rád. (Plútarchos)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©