Lidičky, je to v hajzlu...ono se řiká, že dvakrát do téže řeky nevstoupíš, ale já sem se o to přesto pokusila, jenže se to nesetkalo s úspěchem, už mě nechce, nevim proč, ale sem podivuhodně klidná, asi sem prostě potřebovala slyšet, že vrátit čas nejde a že nemá cenu truchlit a mrhat časem...člověk musí jít dál, tohle sem se doslechla a asi to i bude pravda. Jen přemýšlím, jestli jsem vlastně tu krutou pravdu chtěla slyšet nebo ne a jestli se na sebe mám zlobit, že jsem chtěla opakovat tu samou chybu podruhé...
Milovala sem ho, ale asi to tak bude lepší, i když to asi ještě občas zabolí, ale doufám, že jsem našla svůj vnitřní klid...
Diskuse ke zpovědi
Asi jsi ho hodne milovala..proto jsi to zkusila..za to nse nestyd..vetsina lidi by to zkusila presne jako ty...
Já nevím, co mě to popadlo, bylo mi jasné, že to je blbost, ale potřebovala jsem, aby mě jeho slova vrátila na povrch zemský z nadoblačných výšin a abych přestala prodlévat v pocitu osamění, ze kterého by mě mohl, jak jsem si ještě do včerejška myslela, vytáhnout jen on, ten princ na bílém koni, který od teď bude jen tím dobrým kamarádem, ale ničím víc...
Tak pokud jsi zjistila, že to tak je lepší, tak je to fajn ne? On to člověk občas potřebuje slyšet a mít pocit, že je to opravdu ukončené, že to dál nikam nepovede, jinak, i když si sami pro sebe opakujeme, že to skončila, tak můžeme stále někde hluboko doufat, že se to změní
Milovala jsem ho a miluji ho neni totez. Tak proc se chtit vracet?
Náhodné moudro a přísloví
Příliš se nestarej o to, co budoucí osud ti chystá : ten se nebojí smrti, kdo úzkostn o život nedbá. (Cato)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©