Už nemůžu, nemám chuť nic podnikat, nemám chuť smát se, nemám chuť žít. Připadám si jako věc. Použít a odhodit. Pořád jen brečím. Za chvíli mi praskne hlava. Otec si stěžuje, že s ním máma nemluví. Ta zase nadává, že jí s ničím nepomůže (samozřejmě, že jeden druhýmu to neřekne do očí) kamarádka (teď sí tím nejsem jistá) mi řekla, že se moc upínám na bratra a sama pořád mluví o své sestře a o svých problémech doma, druhá řeší přítele. Ale že já mám nějaký problémy, že se cítím sama, jsem smutná, zamilovaná, opuštěná, to nikoho nezajímá.
Všichni se chovají, jakobych já byla bez problémů. Připadá mi, že o mě nikdo nemá zájem. O moje problémy, myšlenky, starosti, radosti, prostě o nic. Jsem jen věc.
Nemůžu
Diskuse ke zpovědi
Tiez mavam obcas taky pocit, no potom si hned spomeniem na to, ze ak sa clovek stazuje, privodi si len horsiu situaciu. Preto skus tazit z toho, co mas, vzdy moze byt horsie. V rodinach to tak byva /mohla by som o tom rozpravat/ zapametaj si, ze nikdy nebude nic idealne, a ostava len jedine: zmierit sa s tym. Ver, ze vzdy je tu niekto komu na tebe zalezi a ty o tom ani nemusis vediet 
tak hlavku pekne hore, nemusis sa citit sama, lebo nie si. Sme tu s tebou i ked len cez net, ale sme 
no je sice potřeba mít trochu soukromí pro sebe, ale taky je potřeba naslouchat druhým. A tady mě zaráží, že ty tvoje "kámošky" si nedokážou najít ani na chvilku prostor pro tebe, aby ses jim mohla svěřit. Nejsem si jist, zda takové lidi bych považoval za své přátele. 
Nevím, jestli to je tvůj případ, ale u mě to bylo tak, že to lidi na mě nepoznali, já jsem se pak mohla klidně utrápit, ale dokázala jsem natolik maskovat své city, že to nikdo nepoznal
Ale myslím si, že časem najde každý přátele, kteří tady pro něj budou furt
jestli si věc nebo živá bytost....jsi živá bytost...máš pocity a to že je nikdo nechce znát není jejich vina.ale ani tvoje. lidé často nevicítí co si ten druhý myslí a kdybychom to čas od času nevikřikly ani by si to neuvědomili..proto určitě se najde někdo kdo tvé myšlenky a pocity si vyslechne a ty si na oplátku vyslechneš ty jeho.....jen se líp dívej a ani to nemusí být někdo koho znáš...
Ne ty rozhodně nejsi věc,i když se tak třeba cítíš..každej se tak někdy cítí..a vůbec když na tebe lidi na který spoleháš nemaj čas a náladu....Ale jsme tu ještě my...máš nás a nás zajímá co si myslíš a cejtíš...No vim,že se to nedá srovnávat,ale myslim,že i tak málo občas potěší..co?? :)) no tak se měj a neboj všechno se časem na 100% urovná...musíš na to jenom počkat...
Podívej, každý má jednou za čas takové období, kdy se k němu všichni otáčí zády. Ve skutečnosti se ale nejvíc otáčí asi on sám. Je dobrý o tom trochu přemýšlet a všechno si srovnat v hlavě. Jak říká naše profesorka zsv: "Ve skutečnosti je tohle všechno jenom chemie ve vaší hlavě". Nelíbí se mi, mít chemii v hlavě, ale ona má asi pravdu. Uvidíš, za nějakou dobu bude všechno lepší. Dělej třeba něco, čím se odreaguješ, maluj, hraj na kytaru, co já vím... Prostě, snaž se na to nemyslet a nějak to přečkat!
nekdy je lepsi resit jen sam sebe a problemy jinych hazet za hlavu..proste je neresit..upnpout se jen na svuj zivot..zit sve sny atd...zadna lidska bytost neni vec...a snad ani nikdy nebude...pokuds se vypnout..mozna trocha samoty v prirode pomuze provetrat hlavu ci sklidnit mysl...
Povznést se nad něj a ignorovat ho! Pokusit se zničit jej láskou! Jedině tak lze bojovat s člověkem, který Tě takto trýzní!
ahoj.docela jasne vidim do tvych potíží a trýznění. jsem si jist že doma to nemáš zrovna nejlehčí,nejsi sama.každý to máme nějaké,jen občas přijde krize.každý jsme jednou na dně a potřebujeme pomoci,hledáme pomoc ale nenacházíme ji v lidech.
ve tvém případě nejlepší řešení které můžeš udělat a v takové situaci by ho nejspíš musel udělat každý,tak prosím zatni zuby a přečekej tuhle situaci.jediné východisko je 3x se vyspat a každé ráno si říci,že to může být jednak i horší a jednak lepší.pamatuj,vše zlé se v dobré obrátí....
žádná kaše není tak horká,jak se sama uvaří.
Někteří lidé jsou slepí a vidí jen sebe... svět je už takový a nic s tím neuděláš.. povznést se nad situací...
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Pokud se octneme v úzkých je snadné dát životu sbohem; statečně vede si ten bídu kdo dokáže nést. (Martialis)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©