Tolik jsem se těšila na dnešní den, že konečně budu ve škole a s mýma nej kámoškama, jenže hned od 7 ráno se mi všechno hroutilo pod rukama. Při poslední hodině toho na mě bylo příliš a já se rozbrečela. Vtom mě vyvolala učitelka, abych před třídou přečetla referát...to mě trochu rozveselilo, ale už cestou domů jsem zase řvala. Proč jsou lidi tak zlí? Kdyby aspoň nebylo problémů doma. Jsem světu na obtíž a on je na obtíž mně. Nikdo mě nechápe, všichni mě opouštějí, protože jsem hrozná. Cokoliv udělám i řeknu, je špatně. Ha ha ha, kde je ten můj pověstný optimismus?? Se mnou se prostě nedá žít... Ani já se sebou ne...
Už nemám co ztratit
Diskuse ke zpovědi
To čtení referátu mi trošilinečku zvednul náladu, protože moje kámoška se začala řáchat na celý kolo... my jsme věčně vysmátý...teda já poslední dobou jaksi nee... Ale chci to změnit. Ach jo... proč mi to nejde. 
no tak nevím, jestli bych se potom, co mi nebylo dvakrát do smíchu dal s velkou chutí do čtení referátu a ono by mi to zvedlo náladu - to asi těžko (max. miniaturní zlepšení toť vše)
a optimismus? ten se dá snadno vrátit, jen si musíš začít dělat ze života a z mnoha věcí srandu a ono to půjde k lepšímu 
Mozna jsi ted v posledni dobe precitlivela..a proto ty slzy..doma silena situace..ale ver ze casem pomine..vse se vrati do normalu...slunce vyjde a stiny zmizi...zivot je dar..ne trest...
Každému se občas stane, že ho opustí optimismus... Důležité je, že se vždy ve všech případech zase vrátil... bylo mu smutno... Tak nezoufej.
Rusty: EMO problém.... 
dobre pomenovanie jeeeeee no ja nemozem z toho
Tohle je ale EMO problém Simtě, den na howno mno...stane se :) Usměj se a čekej na lepší zítřky holka
No to ja som presne taka istá 
mna to dnes rano zachvatilo, no potom som si povedala, sa spametaj dievca a zi!!! a neboj, popremyslaj, co je najvacsi problem a skus zacat od neho, mozno je to nieco za to ty ani nemozes a vyrieši sa to časom samo a keby nieco, MM je tu stale 
Já vim, děsně se rouhám a... umím se tak krásně litovat! Přitom jsou na světě lidé, kterým je hůř než mně Vy tady v MM mi pokaždý umíte poradit, jenže tentokrát je toho moc... Chci to všechno vyřešit, jen zatím nevím jak. Nechci se probrečet životem, zatímco mi utíká mezi prsty...
Aj na optimistov dojdu obcas zle casy /viem o com hovorim/ Nemaj boja, treba aj tie zle casy, je to tu na to aby si sa s tym popasovala a so zdvihnudou hlavou sa pustila do toho. S usmevom ide vsetko lahsie, ale viem, ze to v takej situacii akykolvek pokus o usmev je velmi tazky. Hlavu hore, zivot sa nekonci, TY si tu, lebo tu mas byt, to je bezne, ze take myslienky zasiahnu kazdeho Si predsa optimistka, tak hlavu hore 
Já sebe taky nechápu!nevim,jak Ti tady můžu radit,když poslední dobou cejtim skoro to samé....
Určo je co ztratit!Třeba ani nevíš,že Tě má rád nebo dokonce miluje někdo,kdo by Tě nikdy nenapad.Někdo takovej se určitě-určitě najde!já Ti v hledání držim palce!
Naprosto tě chápu, stejně jako tvou situaci.
Musím potvrdit, že ač se ti to teď nezdá, je to jen přechodné stadium. To přejde. Ale rozhodně si neuškodíš, když to zkusíš nějak řešit. Držim palce...
Jsem nějak nepochopila tu dobrou pak spatnou naladu.Nejakej chaos v tom bo co ...
Jinak ti reknu,ze tohle si kazdy clovek minimalne jednou za zivot rekne a v puberte je to uplne normalni,takze doufej,ze se te to zase pusti..
Ale jo, vždycky je co ztratit. A nikdy není tak hrozně, aby nemohlo být ještě daleko hůř. Neber si to tak, každý máme svoje špatná období... Podle mně nejsi o nic horší než ti ostatní. Jak říákm, každý máme svoje. Můžu Ti snad jenom říct, nikdy se nevzdávej a držet palce, aby tohle období brzo pominulo a Ty ses' mohla smát.
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Žil šťastně ten, kdo žil v ústraní (Ovidius)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©