Detail a diskuse u zpovědi

smysl života?každý v něm vydí něco jiného

díky moc....ale nemyslela sem na sebevraždu

jj to znám ale hledej a důvody se najdou

jj,není to sranda,radšik se na to vykašli,nevnímej to,a žij si dál

Jop, to tady snad zná každej... ale co ti poradit, to nevím - každý se s tím holt musí vyrovnat sám a po svým.

Jo... ten pocit znám... každý si tím jednou projde... někdo dřív... a jiný později... Ale horší než ztratit smysl života je ztratit sama sebe... Ono... většinou to jde stejně ruku v ruce, ale... držím palce.

nejsi jediná kdo hledáá..(:...Ale přece se nebudem kvůli tomu zabíjet..Přece ne nadarmo se říká,"kdo hledá nejide"..každej ten svůj osud někdke má,něco na něho čeká...a nebo taky ne,budoucnost si pak člověk musí zařídit sám a tím,že se snaží ,aby něco dokázal ,tak už to,je ten smyls...smysl,něco dokázat

Řeknu Ti co dělat...počkej až tohle období přejde a ty zase budeš optimistkou. Takový pocity má občas každý a pukud netrpíš depresí tak to brzy zase přejde

jo to znám, ale ty se přes to musíš dostat a pak začne realita - taky nic růžovýho, ale dá se to přežít
a jinak - důvodů proč žít je spousta a myslet hned na sebevraždu - to si myslím, že je trochu předčasné, nejdřív zkus najít to, pro co má cenu žít

Jo, tak o tomhle vím svoje.......po dnešní noci, se cítím stejně.....

Já ho našel. A není to žádná sranda.

Ja ten smysl hledam stale... Jsou dny, kdy vim ceho chci dosahnout, pak jsou dny, kdy se ptam stejne jak ty, proc ziju apod. Nesmis nad tim tak premyslet, nebo se zblaznis. Ja si vytycila cil, ze do prazdnin budu bydlet na Malorce. Skus to taky. Planuj.

edit: ...lidem kolem sebe něco nedala

Tví blízcí. To je tak ošemetné. Dá se to vyložit různě, já jsem se na to uměla dívat i na jako citové vydírání, jak by se cítili, kdybych na sebe šáhla, co by beze mě dělali. Stejně jako by to bylo sobecké ode mě, kdybych to udělala, bylo sobecké od nich, když mi tyhle věci říkali, protože mě nechtěli pustit a říkali věci jako že je to pro moje dobro a kdesi cosi, ale nechtěli pochopit, že je to můj život a jedině já mám právo s ním nakládat, jak chci. Ale to je snadno pochopitelné jednání a snadno odpustitelné.
Časem mi ale došlo, že mí blízcí jsou skutečně důvod, proč tu zůstat. Miluju je, ale nezůstávám tu, protože je miluju, ale protože s nimi chci být.
Jasně, jsou i jiné věci, proč tu zůstat - nerada bych umřela bez pocitu, že jsem svět udělala trochu lepší a že jsem lidem kolem sebe něco dala, nerada bych umřela právě s tím pocitem, "že nemělo smysl žít". Myslím, že smysl života je tudíž v něm ten smysl hledat.

důvod se vždycky najde... určitě jím jsou tvoji blízcí, kteří tě mají rádi každý má někdy pocit že tady je zbytečný, ale je to jenom pocit