posledni dobou mam takovy divny pocity.Zivot neziji pouze prezivam,ale na to se da zvyknout,porad stejny stereotyp.Mam malo kamosu,ale par jich je.Jeden dobrej kamos je o 2 roky mladsi,konecne si nasel holku a ja sem za nej stastna,ale citim takovy divny pocit.Ja mam kluka,jenze snim jsem malo.Kdyz vidim toho kamose s jeho holkou citim za nej radost,ale pritom jakoby zarlim.Ani ne na nej,ale na to ze to ma tak krasny.Kdyz vidim jeho stesti vsimam si co vsechno mi chybi a hlavne jsem tim ztratila jeho.Uz na me nezvoni at jdu pokecat,nechodi semnou do skoly jakobych ted nebyla.Preji mu tu holku ale citim se byt desne opustena.Mam zmateny pocity a aji ztrach a vubec nevim proc.. Byl to sice jen kamos,ale pratelstvi taky neco znamana,alespon pro me:(
Vim ze je to hloupost,ale docela me to trapi
Diskuse ke zpovědi
Ahoj hele můžu tě ujistit že tohle znám taky až moc dobře 
měla jsem kámoše vždycky sme spolu byly venku on pro mne chodil každý den jestli jdu ven a najednou se to pěkně překopalo kámoš začal chodit s mojí "kámoškou" (jestli se jí tak dá ještě říkat) a pro mně už nechodí maximálně když něco potřebuje taky mě to hodně mrzí byli jsme dobrý kámoši a teď 
nic!!!
Musíš být silná a nějak to přežít vim jak se cítíš jsem na tom podobně a taky přežívám!!!Hlavně to neřeš drogama nebo alkoholem je to svinstvo , já to zkoušel a je to na nic nepomůže to a ztratíš zbytek přátel
nu...tohle se nekdy stava.....muzes stejne tak i zarlit na kamosku ze ma kluka....musis si zvyknout na to ze uz holt nejsi na prvnim miste jako driv....ale porad to nemeni nic na tom ze zustanete prateli..... 
Až budeš starší, tak tě bude pouštět. Do té doby si zkus třeba najít nějaký koníček (zní to trochu trapně, ale pomáhá to)
Jenze ja doopravdy nenezuji jen prezivam. Zni to divne od 15cti lete holky,ale predstav si muj den.Ze skoly kterou nenavidim dojdu domu a z domu se dostanu max. 1 do tydne ven,jinak trcim doma, nekdy i sama, mivam takovy depky ze jen leziv v posteli a nemam na nic silu. Ps: ven ani nemuzu protoze mama me nechce poustet a pojistila si to nahravanim ruznych filmu:(
Jo a ještě - že život nežijem, ale přižíváme si občas myslí každý, ale to bude zase dobrý 
No zvyknout se dá na všechno, ale někdy to dlouho trvá a na tohle bych si teda zvykat nechtěla. Zkus třeba zazvonit ty na něj, jestli nejde pokecat a jestli tě mám rád jako kamarádku, tak ti třeba aspoň trochu pomůže
jde o zvyk.
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Plakala jsem, že nemám nové boty, a pak jsem potakala ženu, která neměla nohy. (není znám)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©