Detail a diskuse u zpovědi

Souhlasím s tebou,to že chce mít dceru měl vědět od začátku a ne až jsi dospělá...

Souhlasím s Destinym. Dělej jen to, co cítíš, že je správné a co víš, že bude nejlepší...Nikdo nemá právo měnit tvá svobodná rozhodnutí.

mas na to pravo..pokud nechces..nemusis se s ni setkat....

Ahoj, táta od nás odešel, když mi byl rok....a jsem za to ráda. Jednou za čas ho vždyky chytne amok a chtěl by se se mnou vidět nebo mi posílá předražený dárky, pak ho to ale stejně vždycky přejde a o5 se na mě vykašle. Takže ze svý zkušenosti wim, že se někdo jen tak lehce nezmění. Je to všechno na to tobě, takže si můžes vybrat, ale stejně..... Já už se rozhodla - nechci ho už nikdy vidět :(( Doufám, že to vyřešíš správně.

vykaslal bych se na neho...ae to je můj nazor...

Kazdy delame chyby...Zkus mu dat sanci..Jednu jedinou a pokud ji propasne svym omezenym jednanim,rekni mu,co si myslis a co citis a odejdi z jeho zivota..

Chybovat je lidské, odpouštět božské. Problém je, že my většinou bohové nejsme.. je to na tobě, jak se rozhodneš, neexistuje špatný rozhodnutí.

tak neměj

nepoznavej ho.......

V tom případě neodpouštěj, i když by se to mělo... Ale v tomhle případě ani nejde odpustit... Proč? Vzali ti nejlepší roky života, vzali ti dětství, které mohlo být krásné... A teď něco chtějí měnit? Teď se chtějí starat a hrát si na rozumné, umírněné lidi? Na ty, co chtějí zpátky svou dceru? To už je trochu pozdě, měli se starat mnohem dříve. Tohle je neodpustitelní a nikdo tě nemůže nutit, aby ses s nimi stýkala... NIKDO! Rozhodně si stůj za svým ať už se rozhodneš jakkoli, ale nikým se nijak nenuť... Pošli je do háje, ignoruj je, pokud je nechceš. Měl by jim někdo otřískat hlavou o zeď, aby se vzpamatovali...
ZVládni to

Ne....já nechci odpouštět a asi to ani v tomhle případě nedokážu.....nechali mě oba dva....jakej k tomu měli důvod nechat svojí zdravou dceru v parku??....nikdy se nezajímali o to jak mi je a jestli jsem vůbec přežila....

Ber ot tak ze nikdo neni neomylny, na tvem miste bych si poslechla duvody proc to dotycny nebo dotycna udelala,co ji k tomu vedla a na zaklade tho ji /jemu vysvetlila sve stanovisko.

Jo, vysvětli. Řekni svůj názor. Měli by ho akceptovat.

Tohle je strašně těžké. Nemám tuhle zkušenost, ale asi chápu, že by i moje úplně prvotní reakce (a třeba i delší čas trvající) byla jednoznačné odmítnutí. Ale když se z určitého nadhledu - i když třeba mylného - dívám na to, co jsi všechno tady už psala, možná bych možnost setkání s minulostí tak úplně nezatracovala. Jistě, může přijít další zklamání, ale taky to nemusí být tak zlé. Souhlasím s Piggsty, lidé jsou omylní. A ty máš kolem sebe dost zklamání. Jen by mi na tvém místě asi vrtalo hlavou, co kdyby se otevíralo jiné řešení tvojí nepříznivé situace. Dost možná ne, ale pořád by tam bylo to, co kdyby... Nikdo tě ale opravdu nemůže nutit, v tomhle ohledu jde ryze o tvé osobní rozhodnutí. Hodně štěstí každopádně.

presne tak, pokud opravdu nechces, coz bych asi taky nechtela ... dotycne osobe to vysvetli a ona by to mela respektovat ...

Lidé dělají chyby... Třeba si až po 17-ti letech uvědomil, že chce mít dceru, kterou chce milovat. Těžko říct, jaké ktomu měl důvody, opustit vás... Ale chápu tě, protože já to mám trošku podobně. Pokud se s ním nechceš vídat a nechceš ho vidět, je to jen na tobě. Vysvětli mu, že ho už po těch letech prostě nepotřebuješ a nechceš ho ani vidět. Ať ti dá pokoj. Třeba po čase zjistíš, že ti chybí a nakonec budete spolu. Ale teď je to jen na tobě. Nikdo po tobě nemůže chtít, aby jste se vídali!!! Když tak ublížil tobě a navíc asi i tvé matce. Takže bych ho poslala do háje... Přeju hodně štěstí