Detail a diskuse u zpovědi

Děkuju vám všem...moc mi pomáháte každým písmenkem

Skus se o svou bolest s někým podělit.
Ale nebraň slzám. Ono to není ani zdravé.
Všechny rady už tady padly... tak doufám, že ti alespoň něco z toho trochu pomůže.

Každého to někdy jen tak z ničeho nic přepadne... Nic víc bych v tom neviděla... Taky zničeho nic jsem slzavé údolí... Ale ono to zase přejde a navíc pláč neuškodí, právě naopak, když se vypláčeš, uleví se ti

jo, souhlasím s Lilith. Měla by sis o tom prostě s někým promluvit .. je jasný, že ten strach tam je, ten má snad každý. Zkus přijít na jiné myšlenky. Držím palečky

Ze by strach z budoucnosti?

Zkus si o tom s někým promluvit. Možná, že je toho na tebe moc.

Beruško, každá žena si musí poplakat... A navíc - Ty se staráš o Danču, máš na sobě prostě hrozně věcí... Občas pláč prostě neuškodí... taky občas brečím a nevím proč... To se stává... a upevňuje to Tvojí osobnost... --> z vlastní zkušenosti - příště budeš zase silnější...

já to vidím jinak. něco ti chybí, a měla bys přijít na to, co to je. kdysi jsi měla sen, na který si zapoměla, ale nebyla to jen taková přelétavá fantazie. bylo to něco, co jsi skutečně chtěla udělat, nebo dosáhnout. najdi to, a udělej.

Člověk je svobodný když by v kterémkoli momentě dokázal s klidem přijmout zprávu, že za den zemře.
To dokáže, když udělal všechno, co v životě udělat chtěl.
To může stihnout, jen když to udělá hned.

Myslim že ten text vyjádřil to, co bylo potřeba. Snad ti pomoh. -když máš tuhle náladu ani pořádně nevíš proč, tak si zasportuj a nebo něco dělej:)ono to hnedka zase přejde;)

jak rikas mas rodinu ktera te ma rada a urcite ti pomuze

Nádhera...děkuju

MB to vystihla přesně... Každý má občas takové stavy...

Tohle napsal někdo na náhrobek...SunNik nebo co,tak mi to snad prominete, ale myslim že je to krásný, aj keď e to ve slovenčine:)

Malý chlapec sa spýtal mamy:
"Prečo
plačeš?"
"Pretože som
žena," povedala mu.
"Nerozumiem!"
povedal syn.
Jeho mama ho len objala a
povedala:
"A nikdy ani
neporozumieš."
Neskôr sa chlapec opýtal
svojho otca:
"Prečo sa mi zdá, že
mama plače bez
dôvodu?"
"Všetky ženy plačú bez
dôvodu," bolo všetko,
čo mohol otec odpovedať.


Malý chlapec vyrástol a stal
sa mužom, avšak stále
nerozumejúc, prečo
ženy
plačú.
Nakoniec zavolal Bohu a keď sa
dovolal, spýtal sa:
" Bože, prečo sa ženy
rozplačú tak ľahko??"
Boh odpovedal:
"Keď som urobil ženu,
musela byt výnimočná.
Urobil som jej PLECIA dosť
silné na to, aby uniesla váhu
sveta, ale
natoľko jemné, aby poskytovali
pohodlie.
Dal som jej vnútornú SILU, aby
vydržala pôrod dieťaťa a
odmietnutie,ktoré
veľa ráz okúsi od svojich
detí.
Dal som jej TVRDOSŤ, ktorá jej
pomôže stále pokračovať, keď
sa všetci
ostatní vzdávajú a starať sa o
svoju rodinu napriek chorobám
a únave, bez
sťažovania sa.
Dal som jej CIT milovať svoje
deti za všetkých okolností,
dokonca aj
vtedy,ak ju jej dieťa hlboko
ranilo.
Dal som jej SILU prijať svojho
manžela napriek jeho chybám a
sformoval
somju z jeho rebra, aby
chránila jeho srdce.
Dal som jej MÚDROSŤ, aby
vedela, že dobrý manžel nikdy
neraní svoju
ženu,ale niekedy skúša jej
silu a rozhodnosť stáť vedľa
neho bez výhrad.

A nakoniec som jej dal SLZU,
ktorú vyroní, ktorá je výlučne
jej, aby ju
použila kedykoľvek ju bude
potrebovať, aby to zvládla.Na
tú slzu má
naozajprávo, nik nevydrží bez
slova toľko ako žena!

Krása ženy nie je v šatách,
ktoré nosí, v postave, ktorú
má, ani v
Spôsobe akým si češe vlasy.
Krása ženy musí byť v jej
očiach, pretože tie sú bránou
k jej srdcu,
miestu, kde sídli láska.

....dajte si veľký pozor, aby
ste nerozplakali ženu, lebo
Boh počíta jej
slzy! Žena vyšla z mužovho
rebra, nie z jeho nôh, aby
bola pošliapaná,
nie z jeho hlavy, aby bola
povýšenecká, ale z jeho boku,
aby mu bola
rovnou...
Z miesta pod ramenom, aby bola
chránená, a vedľa srdca,aby
bola
milovaná...

taky mam takovy stavy..holt zivot je tezky ..a vybrecet se pomuze...a ty mas mozna stres z rodiny..nepocitujes to ale je to tiha se starat o blizke lidi, taky jim davat silu a tak

to je u mě úplně běžný;) holt holky pláčou i když třeba nevědí proč...i když kluci možná taky...četla sem o tom takovou jednu krásnou věc...počkjete...

taky mám něgdy takový pocit že si nedokážu užít života i když vlastně nemám žádné velké starosti .. ale zkus si s tím něgdy s někým promluvit .. třeba s nějakou nejlepší přítelkyní .. a určitě to bude lepší;)