Já nevim proč, ale už mi zas začíná docházet, že v říjnu umřela. Ty blbci v tý nemocnici nezačly něco rychle dělat. Vždyť jí celkem nic nebylo tak proč? Nemůžu projít okolo nějaký věci, nebo dělat nějakou činnost, kterou mi jí přiepomene. Teď zrovna jsme dodělali pololetní práci na výtvarnou pířpravu, neboli klauzury a budem mít ve škole výstavu a já bych strašně chtěla aby tam byla, aby mohla být na svou vnučku pyšná. Chtěla jsem sem jí zahlit sposty namalovanejma věcma. Jenže nemůžu! Oni ji prostě nepomohli. Kdyby táta nezařídil přejezd do lepší nemocnice, kde jí dali do umělýho spánku, tak umírá v bolestech. Když si vzpomenu, že ten večer sem se byla bavit, přijela jsem domu strašně nadšená, že se to vyvedlo a celá natěšená sem čekala na ráno, kdy zas za ní pojedem a já tam našla jen truchlící rodiče. Je mi fakt strašně..
život je fakt nespravedlivej
Diskuse ke zpovědi
A já si ani nemyslím že byla natolik "stará". Bylo ji 57 a to přece lidi ještě většinou mají právo na život.
No, tak já nemocnici z druhé strany neznám a ani ji nechci znát. Už od mala trpím syndromem bílého pláště nebo jak se to nazývá. Když jsem byla malá, měli jsme bouračku. Máma mi vyprávěla, že mi v nemocnici chtěli vzít krev. Byla tam nějaká mladá neschopná sestřička, která mi nemohla napíchnout žílu. Až se máti po 15 min nasrala v lítla do ordinace, že tam šíleně řvu protožem sem měla propíchaný ruce jako cedník. Od tý doby jsem nemohla vidět doktora, abych neměla hysterickej záchvat. Jak říkám, teď už to neni tak strašný. Ale urité vzpomínky tu jsou. Já vím, je jasné že to mají kolikrát těžký. Ale to je tvrzení proti tvrzení.
Smrt blízkého člověka nás raní a hledáme chyby a viníky. "Ti blbci" v nemocnici ale vážně nejsou tak blbí, aby ji jen tak nechali umřít. Já vím, taky jsem se zezačátku divila, jak to tam chodí... Mnohdy to není růžové, ale vždycky se "ti blbci" snaží pomoct, nedovolili by se někoho nechat umřít jejich vinou, protože by ztratili práci.
Zkus si někdy dělat v nemocnici a uvidíš, že to jednoduché není... A pak ještě od lidí posloucháš, že můžeš za smrt jejich blízkých... No to už je na mě vážně moc.
Ber to ale i z druhé strany. Babička by tu stejně dlouho nebyla a pro staré lidi je těžké žít. Bolí je to. Jejich tělo už chce odpočinek, na tom nic nezměníš. Ať by jses snažila jakkoli, byl to její osud i touha. Staří lidé už víceméně touží poi smrti, protože smrt je vysvobodí ze zajetí bolesti. Buď šťastná, že příliš netrpěla, přej jí nový život. Nezapomeň na ni, vzpomínej jen na ty krásné věci s ní. 
Tak ono to bylo pro mě ještě víc těžší, protože ona byla jako jediná, která se o svojí vnučku tolik zajímala. Bydlela s náma, vídala jsem ji každý den.. A pak najednou nic. Nejdřív byla dva měsíce v nemocnici, kde chodila na spousty testů a nezjistili stejně nic.
Tohle je moc těžké. Každý z nás časem musí projít podobnou zkušeností. U mě to bylo podobné, také jsem se vždy vypravovala do nemocnice (lhostejno, co jsem předtím dělala) a máma mi zavolala, že už tam nepůjdeme. Měla jsem všechny čtyři prarodiče a pak uběhly pouhé dva roky a zbyla mi jen jedna jediná babička. Ale postupem doby jsem začala být vděčná osudu, že jsem mohla všechny své příbuzné poznat a prožít spolu s nimi kus svého života a ač nejsem "věřící" v pravém slova smyslu, pak stejně věřím, že tu něco z nich je přítomné a to je se mnou. Něco z tvé babičky je stále s tebou. Jak se říká, tak člověk umírá akutečně až v té době, kdy umře poslední vzpomínka na něho. Proto jsou někteří slavní lidé "nesmrtelní". 
Taky sem takhle dorazil jednou a pak akorat stal a brecel....
mohly mohly nemohly tohle vsechno j e o penezich o lidech a o nemocnici jako takove... proto sem pro soukrome zdravotnictvi.. atdy je "soukroma nemocnice" dotovana mnestem... a v sousednim je velka statni... katastrofa byl sem tam parkrat a byl to zazitek jak svine!
Aha.. překouk sem se. Dík. Nj. přijít o blízkého neni nikdy snadný.. Ale je to život. Prostě to tak je..
Taky neni.. a kdo to vlastně umřel?
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Povolnost plodí přátelství a pravda nenávist. (Terentius)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©