Já už fakt newím.Newím jak dál.Je mi 14 a když někomu řeknu že mám depku většinou mi řekne ,že o tomhle je puberta.Jenomže já už nejsem v pubertě minimálně tak půl roku,od tý doby co se moje rádoby gotická kámoška zabila a napsala mi dopis na rozloučenou kde si hrála na hlavní hrdinku nějaký americký slaďárny.Ne fakt je mi 14 a mám toho za sebou moc a v tý hlavě mám tak hnusnej přetlak kterýho se nejde zbavit....V tý hlavě mám všechno...jak se mě pokusil znásilnit kluk kterej mě měl hlídat když mi byli 4,jak sem se rok na to málem udusila a doktoři se na mě vykašlali,jak jsem potkala kluka se kterym to byla láska na první pohled,ale jedna z mých kámošek mi tak trochu přebrala,jak jsem se svěřila další kámošce s tajemstvím a ona ho vykřičela do celý třídy jenom aby zapůsobila na kluka,jak mě kluk kterýho miluju právě teď vyfu**oval a...já vůbec newim jak dál.Občas když jsem sama doma koukám se z okna a přemejšlím nad tím jaký by to bylo kdybych skočila a nebo se kouknu na nůž a myslím si ,že jedním nebo dvouma řezama by ten přetlak zmizel......je to blbost ,ale já fakt newim...
už tu mojí gotičku docela chňápu
Diskuse ke zpovědi
.... mi je skoro 18 let... od svých 13-i let se dá říct, že trpím, i když jsem zažila pár hezkých chvílek... chtěla jsem to ukončit, několikrát, však pokaždé, když jsem držela v ruce nůž a dívala se na jeho ostří, jsem si říkala, že možné někde je ta naděje...
...a navíc, člověk, který mi řekne, že mě chápe, tak mu nevěřím... dosta často nechápu ani sama sebe... ty své chaotické myšlenky...je to pomíjivé...
J8 to mám presne to istý sem ráda že enjsem jediná takty to mám tak chcela by sem se o neco s nekým podelit ale proč když mne nekdo enchápe.. 
hm, dávej si pozor. problém s lidmi v pubertě je, že si myslí, že už ji mají za sebou.
a nemyslím si, že ve 14 bys ji už za sebou měla. jako nic ve zlým, ale... podle mě se nedají pevně stanovit hranice, kdy končí... ale ve 14 to určitě není, a před nima už na 100% ne.
Floppy: Krásně řečeno 
Carmen, život si nikdo nevybere, ovšem nikdy neztrácej naději. Vždy tu je někdo, kdo o Tebe stojí, takže nůž do ruky neber, jeliož jak je to napsané v záhla ví MM - "Řízneš-li se, řízneš tím svou duši, matku, otce, potomky a vše co máš! Řízneš všechny, kteří do tebe vkládali naděje. I mě tím řízneš." A puberta? Myslím, že ta na vině deprese nemá, možna je jen umocňuje.
koukám že si s tebou život pěkně pohrává, ale ty se nesmíš vzdát, musíš bojovat, protože tady někde na světě bloudí duše, která na tebe čeká a je na tom stejně jako ty
z okna se koukej jen kdyz budes chtit videt zapad slunce nebo uplnek... kdyz se budes chtit podivat kdo zrovna prohazi kolem... nuz ber do ruky jen tehdy, kdyz si budes chtit ukrojit krajic chleba . . . smrti nikdy nevyresis problemy ani trable... zazila jsi toho mnoho, ale za nejaky ten cas zjistis, ze to boli mnohem mene... vim to, znam to . . . s odstupem casu si to neberes tolik k srdci a veci se stavaji snesitelnejsimi . . . a stejne jako psal Ikary: co kdyz prezijes, budes navzdy poznamenana dalsim otresnym zazitkem ... co kdyz si v posledni vterine zivota, kdy je clovek jeste schopny myslet, predtim nez naposledy vydechne, uvedomis ze chces zit?
muj kamarad mel kamarada...ten se pokusil zabit...skocil ze ctvrteho patra...a kdyz padal, uvedomil si, ze nechce zemrit, ze chce zit...je jedno proc, to mu bylo v tu chvili jedno, proste jen chtel zit... mel stesti...nezabil se... ale uz by to v zivote neudelal.....on by ti dozajista potvrdil to, co jsem ti napsala vyse...
ne nechapes ji ani v nejmensim ji nechapes.........
podivej se je mi 17 zazil sem v mnohe smerech to same co ty a v mnoha esteveic veci...ale takovej uz ten zivot je prijmito a smir se stim pis denicek najdi cloveka co te vubec nezna a ktery te bdue rad naslouchat a pis si snim.... ved si denicek tim to vsechno castecne muzes ventilovat...... myslis ze by bylo dvemi rezi po problemech? co kdyz to preijes? co kdyz se ti to povede a tesen predtim nez zemres zistis ze tohle nechces? pak uz se to neda zzastavit... co kdyz je potomhle zivote dalsi svet kde budou stejny nebo i mnohem vetsi trable? co kdyz reinkarnace funguje a ty se znova narodis vzdy jako clovek? co kdyz je to uzavrenej kruh?
Anup: vitej do klubu 
covece kolik ti je .. hadej:) mnoo tak 22?
Přesně. Vzdávaj se jen slaboši. Fakt ti přeju, abys měla život jednodušší a víc tě chápalo okolí. Doufám, že se tak stane 
dycky se v životě najdou momenty.. které nevyměníš... jen si je zpočátku nedokážeš vybavit.. stačí to zkusit, připomenout si že je tu pořád někdo, komu na tobě záleží a taky si uvědomit, že se vzdávají jen slaboši
No doteď docela blbej život,ale věřím ,že se v něm najde i něco hezkýho.....vzdát se je to nejjednosuší
Podívej, ať toho zažiješ kolik chceš, tak hormony stejně se zážitky nepočítají. I mi, když je 16 a každý kdo mě zná tomu nevěří dokud nevidí občanku (každý mi tipuje kolem 20 
), tak vím, že některé stavy jsou způsobeny tím věkem... Když si to uvědomíš, je jednodušší přes tyhle depky dostat...
Lidi jsou svině...vím jak ti je...když mi bylo 15 tak mě jeden chlap znásilnil...prototo už nikomu nemůžu věřit...a vždycky když si myslím, že bych nějakýho kluka mohla mít ráda, tak mě zradí...je to na nic, vím jak ti je...je mi 19 a mám za sebou dva pokusy o sebevraždu, počátky anorexie, psychický sebepoškozování.....a ted ??? Když mám problémy....tak se třeba říznu...jako včera zase jeden kluk...tak jsem vzala žiletku a řízla se do zápěstí....a docela se mi ulevilo...vím, že se to nemá a , že je to hloupost..ale víš...co máme společnýho, že nám nikdo nevěří....proto si přeju za nás obě at to přejde....
No, nemam pocit, že by se někdo zabil kvůli tomu, aby si moh něco před smrtí zahrát. Život neni snadnej, nikdy. Ale může bejt lepší, nebo i horší. Pokud budeš mrtvá, tak se ti život nikdy nezlepší. Hodně štěstí, ať je líp.
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Vzácná je svornost krásy a cudnosti. (Iuvenalis)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©