Detail a diskuse u zpovědi

ono je nekdy lepsi se za neco skrivat..uz jen ten pocit..

ač se snažíš sebevíc, vše bude jen maska je to život, bez opory

Zkus se dívat na něco pěkného a možná to někdy zase příjde

taky to dobře znám, nejvíce se usmívám na toho kdo mi velice ublížil, jen aby neviděl jak mě to bolí......celý život je jedna velká přetvářka-maska.....jediný způsob jak se stát alespoň trošku nezranitelným

pomaha mi tanec.. ale pomaha jprave en v momente, kdy tancuju..

tak se neusmívej! to je první krok k tomu, znovu se začít, tentokrát úpřimně!
jak chceš, aby se něco změnilo, když nikdo neví, že něco není v pořádku? jak chceš, aby ti někdo třeba pomoh, když ani neví, že to potřebuješ? a jak chceš, aby z tebe ten smutek odešel, když nemůže přerazit ven přes ten přetvářkovej úsměv?

tak jsme na tom obě,ale já jsem se dnes smála a nepřetvařovala jsem se!drž se..........však to časem přejde

pomaha mi tanec.. ale pomaha jprave en v momente, kdy tancuju..

každému kdo tě nasral to vpal do pysku, že bude ještě roky litovat svého činu!! Ale jestli na tebe "jenom" doléhá tíha světa jako na Evžena Oněgina, tak si pusť nějakou komedii...

Proc maskovat sve pocity??

jak říkáš je to jenom pocit, takže to že se neumíš radovat si jenom myslíš.

ten pocit je velmi znicujuci, ale dufam, ze sa ti zacne opat darit a budes mat na tvári len a len usmeeeev taaaaakyy velkyy

Těžko ti něco poradit, tak ti jen říkám, aby ses nebála, nejsi taková sama...

je potřeba brát věci z toho lepšího hlediska - prostě stát se optimistou. Snad se to časem spraví...

100x nic umořilo osla.. Snad bude lépe časem.

depku uz mam hodne dlouhou dobu... posledni dva roky samy rany, ktery me strasne ranujou.. rozchod s pritelem.. rozpady vztahu v rodine.. ztrata nejdulezitejsiho cloveka... a ted i kdyz mam chlapa, tak se s nim nedokazu radovat, jsem plna bolesti a lasku, kterou mi dava, nedokazu stejne oplacet... do toho vsechny zivotni nejistoty.. jak to bude se skolou, jestli ji vubec dodelam.. co bude po skole.. atd.. a jako by to nebylo malo, tak zjistuju, jak se nekteri lide jen chovaji jako pratele.. jak jedna "kamoska" vsechno prekrucuje a ja vypadam jak ta zla pred kamosema, mezi ktery sem ji uvedla ja.. a dalsi vec, ze nekteri chlapi si hrajou na kamose jen do ty doby, nez je pobliz muj pritel.. a pak jsou protivni.. ach jo:( je toho moc.. mozna malickosti, ale je jich moc:((

jo tuhle masku taky znam....to totiz vetsina....nejhorsi je dkyz tu masku nemuzes odhodit ani doma...nikde proste....to te to pak szira este vic...ale k tobe:doufam ze se ti brzo podari tuto amsku odhodit a ze ten usmev na tvy tvari bude pravej...a od srdce...

A vlastne preco sa uz nevies radovat? ...nemusis mi to povedat ked nechces...ale mne sa toto stavalo ked som mala depku...

tohle boužel znám i já...
snaž se té masky nějak zbavit, vím že se to lehce řekne,ale věř mi tímhle jsem si prošla taky a dá se říct, že procházím dodnes....nevím jak ti poradit, páč já sama si s tím nevěděla rady,...i když mám ráda samotu, na druhou stranu mám ráda společnost lidí, na kterých mi záleží, zkus jít mezi ně, zkus se radovat z maličkostí, nebo si něčím udělej ty sama radost- je tolik možností, jen musíš chtít, musíš se snažit a bojovat o každej i ten nejmenší úsměv na tváři...pokus se o to...
mysli na to že nikdy není tak zle,aby nemohlo bejt hůř...
držím pěstičky

Tento pocit poznam a fakt ta chapem...tiez nevie preco sa usmievat..."velke hrdinstvo je usmev aj ked ti je tazko..." zevraj...ale skus najst nejaky zmysel tvojho zivota pre ktori sa oplati zit a usmievat sa..ja som ho uz nasla