Detail a diskuse u zpovědi

To je dobrý sem mu to řekla mno a nic ale bavíme se i když už to není jako dřív protože ví že ho mám ráda a tzak je ted takovej ..prostě váží slova a by mi náhodou nedával naději nebo tak .... teda alespon mi to tak připadá ..... ale ja se pořád nemůžu nijak vzpamatovat ...a moje první láska to nebyla ta první ta byla.... ty jo ta byla ještě mnooooooohem horší než tahle...

Prominte,trochu jsem se rozepsala...

je mi taky 14 a zažívala sem něco podobnýho.... taky jsme byli kamarádi,ale asi ne takový,jaký jste spolu vy...psali jsme si spolu jen smsky... čas mě změnil,ted už bych takovou hloupost neudělala,ale boužel jsem mu asi po měsíci zcele netaktně řekla-v podstatě sem mu to řekla narovinu-že chci s ním chodit....Ted už vím,že to byla strašná chyba a doted jí strašně lituju...měla sem počkat trochu dýl,lépe ho poznat,ujasnit si co clastně k nemu cítím....Tohle byla nejvetší chyba mého života....Tím se to totiž všechno naprosto pokazilo....-on o mě zájem evidentně neměl,a přestal si se mnou psát.....ustalo všechno....i naše kamarádství.... Jenže chybu,jakou jsem udělala,jsem si uvedomila příliš pozde.... Pak jsem se ji snažila napravit pokusy začít si s ním psát....Vše marně....On věděl,že ho miluju,a nechtěl se mnou ani kamarádit... Nakonec jsem se to všechny ty marný pokusy rozhodla ukončit....budto ukončit všechen"vztah" mezi náma,nebo být kdyz už nic jinýho být aspon těmi kamarády.....Napsala sem mu dopis,kde jsem mu řekla vše co k němu cítím,že ho miluji,ale že respektuji to,že se mnou nechce chodit,ale že bych s ním chtěla být aspon kamaradka,že mě je strašně líto,jak jsem to na začátku pokazila....Dopadlo to ale hůř než jsem si myslela,dopadlo to nejhur jak to šlo.... Řekl že má ty dva roky(před těma dvěma rokama to sním vše začalo)holku,že je s ní štasnej,že ji miluje,že s ní chce strávit celej život...,řekl mi kdo to je-navíc ji znám,a vídam ho s ní každej den-a že by kamarádství mezi náma nemělo smyl.......Před tím jsem byla na dně,už sem nevěděla jak dál....,ale týhle strašný ráně se nic nevyrovnalo......I když jsou to asi tři měsíce,myšlenky na sebevraždu zustali,jsem naprosto na dně....nemůžu dál.....

A proč ti to vše vlastně píšu? Chtěla jsem ti tím říct,že je strašnej risk,jestli mu to říct,že ho miluješ nebo ne........ Napsala sem ti to ,protože to začalo stejně,jak u tebe...a skončilo takhle.... Je to ale jedne z těch hodně spatných konců....Znám mnoho lidí-třeba muj nejlepší kamarád-u kterého to dopadlo,tak že s tou dotyčnou chodí.... Je to risk,ale ty seš ve velké výhodě,protože se s ním znáš asi celkem dobře,a není to jen takové povrchní kamarádství..... V tvém případě,bych mu to řakla...-Pokud nemá holku,tak kdyby tě odmítl,tak by mu snad kamarádství nevadilo..... Myslím ale,že už ho znáš tak akorát dlouho,abys mu to mohla říct,a trochu předpokládat co ti na to odpoví,a jestli vaše kamarádství pro něj má cenu,takže kdyby tě případně odmítl,jestli by stal aspon o kamarádství....

Musíš to zvážit sama...bud a nebo.....Osobně bych mu to řekla... Přeji sílu ,nic není ztraceno

Hele,me bude 15,a klukovi co s nim chodim ted bylo 19,tak hlavu vzhuru,hlavne to nevzdavej

souhlasím s Floppym, zkus si sním o tom promluvit...(a neboj se, 4 roky to zas není tolik.. vím o čem mluvím...:))

První láska, no, jo... To se snad každý z nás kvůli tomu prvnímu natrápil, co? Což hned není důvod k sebevraždě... A největší pitomost je ve čtrnácti hned mluvit o tom, jak už všechno dobré je za tebou... Promiň, ale časem poznáš, že je to největší blbost, jakou jsi kdy řekla... A taky ti přeju, aby jsi na to přišla brzo

kamarádství je nekdy lepsi nez vztah...muzes mu vsechno rict a tak...a laska z toho yt muze :) A na sebevrazdu se vykasli...podle me na ni nekdy mysli kazdej, ale za cas to prejde

samozřejmě že na toto existuje odpověď! Začnu asi tímhle příslovím: líná huba=hotové neštěstí. Tím ti chci naznačit, abys tomu klukovi řekla, co k němu cítíš, protože jinak se budeš dál takhle trápit a nebudeš vědět na čem jsi. Je sice možnost, že tě odmítne, to si ale myslím, že není důvod k tomu, aby mezi vámi přátelství nějak zaniklo - taky jsem řešil podobný problém a taky neúspěšně, ale zůstali jsme spolu dál kámoši a víme, že se jeden na druhého můžem spolehnout.
A k tomu, že si myslíš, že máš to pěkné v životě za sebou: není tomu tak, věř, že se vždy najde něco, kvůli čemu stojí za to žít. A pokud s tebou ten kluk začne chodit, tak tvůj život dostane nový impuls a vše se ti bude zdát krásnější.