Slon není pes

Představme si, že jsme se typicky krásného Ostravského dne vydali na svou zahrádku čpící smogem a radioaktivním spadem a místo svého ratlíka v dřevěné boudě jsme nalezli pouze hromadu třísek. Rychle se rozhlédneme a spatříme velkou šedivou bestii (ne, to není vaše tchýně). Alík se proměnil na slona!

Teď je třeba zapojit mozek. Musíme si uvědomit, že je zde značně diametrální rozdíl mezi příslušníkem šelem psovitých a přerostlým chobotnatcem. Můžeme říct že obě tyto bytosti patří mezi savce, ale zde veškerá podobnost končí.

Zůstaňme u naší imaginární situace a proberme si ji po pořádku. Co si můžeme povědět o našem malém pejskovi? Jako každý pejsek s radostí přivítá svého páníčka. S vypláznutým jazykem se rozeběhne naproti, začne na vás skákat a svými tlapami vám zašpiní zbrusu nové kalhoty z Kenvela. Běžná situace, co říkáte? Ale teď si ovšem ono zvíře zaměňme za slona. Náskok několika tun nepřežije ani Terminátor, natož pak normální člověk. V tomto případě po vás zůstane pouze mastný flek. Berme to ovšem z té lepší stránky, nemusíte se starat o špinavé kalhoty. Zato váš přerostlý mazlíček si možná zašpiní tlapky o vaše tělní tekutiny. Ale zanechme pesimistických vizí a představme si, že jste náskoku uhnuli a slon přistál pouze na vašem autě. Po ránu je čas mazlíčka nakrmit. Nezbývá než vzít náklaďák, pořádnou kosu, vykosit veškerou zeleň v okolí řekněme několika hektarů a pak přivést cisternu pitné vody (ne minerální, umíte si představit žaludeční kameny u slona?!). Pokud to stihnete včas a dosud si nehodíte mašli, tak si pravděpodobně napapaný mazlíček bude chtít hrát. Zkusme klasický aport. Bude to však zřejmě chtít větší předmět než na jaký jsme byli zvyklí u psa. V případě nouze můžete aportovat i sami sebe, neboť pro slona by nemělo být moc těžké zvednout vás. Jen se snažte neházet aport přes sousedův plot, jelikož tuším, že pojištění proti chobotnatcům u nás dosud nebylo zavedené a museli byste zlikvidovaný barák zacvakat sami.

Není vaše zahrada pro Bimba moc malá? Je čas vzít ho na procházku. Sežeňte několik řetězu (aby udržely několik tun) a pak by se hodil například pásový vojenský tahač. Za jeho řízením a s uvázaným slonem můžete vyrazit relativně bezpečně na procházku. Doporučuji rozsáhlé zelené plochy (ideálně golfové hřiště v době kdy se nehraje, aby hráči nenadávali že mají na greenu pár-set nových jamek o větším průměru, než je zvyklé).

V případě, že by slon nutně potřeboval „na velkou“, tak utěsněte okna vašeho tahače a vzdalte se z zóny dopadu. Uvěznění pod nevábnou hnědou lavinou nepatří mezi vyhledávané zážitky. Pro jistotu mějte vždy poblíž podpůrný bagr.

Pokud přežijete i toto trápení a stále vás neopustila chuť k životu, máte téměř vyhráno. Odtáhněte slona (respektive nechte se odtáhnout slonem) domů a uložte ho ke spánku. Než mu stihnete postavit novou boudu řádné velikosti a s pořádným výběhem, bude třeba ho někde přivázat. Stromy u kterých byl dříve přivázán váš pes nejsou příliš vhodné, neboť byste ráno ten strom nenašli (a ani slona). Sice by šel lehce sledovat podle koryta, kterou za sebou kmen stromu zanechal, je přece jen lepší problémům předejít. Takové zapuštění řetězů zhruba 2 metry do betonu jistě přijde vhod. Pak už se jen odpotácejte domů (za předpokladu že barák ještě stojí) a připravte si kulovnici a sousedy. Pokud váš pes štěkal na měsíc a sousedi si stěžovali na rámus, víte přibližně co čekat. Jen si uvědomte, že troubení slona je pravděpodobně hlasitější a vašeho drahého souseda dovede k nepříčetnosti. Hodně štěstí!

Dál je třeba zjistit povahu vašeho mazlíčka. Jestli je agresivní, jestli netrpí plynatostí (a není tedy nutno kupovat neprodyšné okenice) a jestli má rád děti (popřípadě jak). Moc rozdílu mezi slony a psy není. Liší se jen ve velikostech. Platí zde však přímá úměrnost. Větší zvíře = větší problémy. Jen si představte jaké veterinární problémy může slon mít. A kolik jich je spojeno s vylučováním.

Zkrátka slon není pes…