KRONIKA

A pak skončila velká válka. Hanečci byli vyhnáni ze země a všude zavládl klid a mír. Vládce a nejvyšší velitel král Medgard řídil svoji zemi dobře a spravedlivě, spokojených lidí i upírů přibývalo, tuláky a poutníky se to ve městech jen hemžilo a i mnoho turistů navštěvovalo tuto zemi zaslíbenou. Všichni žili spokojeně a v blahobytu. I stalo se, že po letech vlády byl již král Medgard unaven a ustanovil z řad svých nejlepších velitelů pět správců. Destu, Ikarose, Alexandru, Lil a Natera.

Byli to lidé a upíři nejlepší z nejlepších. Snažili se vládnout zemi dle svého nejlepšího svědomí, možností a schopností. Avšak byli pouhými správci a mezi obyvateli se začali množit nespokojenci a závistivci. Zvláště poté co se někteří ze správců zapletli do aféry s tunelováním zpovědnice. Tenkrát mnoho lidí neodolalo pokušení a neoprávněně se obohatili a tomuto nebyli ušetřeni ani někteří z těch, kteří měli jít prostému lidu a upírstvu příkladem.

I stalo se a krize byla zažehnána. Správcové se káli a znovu byli příkladnými občany. Svědomitě a se zápalem plnili své správcovské povinosti a lidstvo i upírstvo bylo opět spokojeno. Avšak lidé jsou lidé a upíři jsou upíři. Proto nemohla spokojenost trvat moc dlouho. Správce Nater byl nařčen, že ze zpovědnice krade některá slova, ba i celé věty. Tato událost vzedmula vlnu odporu mezi obyvateli. Někteří začali volat po odvolání správce Natera, jiní po jeho lynčování. Správce Lil se jako správný a uvědomělý politik vzdal svého úřadu. Mezi lidmi se šuškalo, že to nebylo uvědomělostí, ale ze strachu z defenestrace, kterou chtěli provést někteří radikální upíři.

Správkyně Alexandra se rozhodla vyřešit tuto rozbouřenou situaci a vydala se za králem Medgardem pro radu.

to be continued