Kamarádka

Momentálně píšu tudle úvahu v docela velký depce..Opět kvůli mojí kamarádce.. přitom jsou přátelé snad od toho aby si pomáhali ne..?? Aby Vás podrželi, když je Vám nejhůř.. V mém světě to je nejspíš naopak..Mám dobrou náladu a ta se jako mávnutím kouzelného proutku změní, na tu úplně nejhorší… Já vím vždycky může byt ještě hůř než je… ale říkám si proč se přítelím s člověkem, kterej je na mě zlej… kterej mi s ničím nepomáhá.. ať od něj potřebuju cokoli, málokdy mi pomůže.. Vím že já nejsem moc dobrá, ale snažím se dělat vždycky všechno správně.. sice se mi to ne vždy povede, ale snažím se… Možná se to všechno zase urovná.. a já budu šťastná.. ale po nějakym čase todle příjde znova.. protože tohle období se pořád opakuje.. a vždycky před Vánocema.. a asi to je moje chyba.. jako loni.. Kámošce se líbil jeden kluk, ale mě taky.. asi jsme se do něj obě zamilovaly… a časem jsme se s ním seznámily, a víc se s ním sblížily… Já asi o trochu víc než kamarádka.. prostě.. vysplala sem s ním… a ona se to 24.12 dověděla.. ja vím že to bylo hnusny.. ale prostě se to stalo.. líbil se jí i mě…:/ ona se semnou nebavila, ale za čas sme byly zase nejlepší kámošky.. teda až po tom, co ho ona dostala do postele…:( ja sem to překousla a s tím klukem jsem ted moc dobrá kámoška.. (vlastně něco jako jeho nevlastní ségra…, je to moc složity… moje mamka a jeho tata se totiž dali dohromady…) no asi už zkončím s psaním… je toho moc co bych sem mohla napsat… Asi i to že si myslím že na světě pořád může být hůř… a že je plno lidí, kteří mají o moc těžší život…

Izzzy