Jsem připravená na život??

Jsem připravená na život?? Víte radši mi řekněte, kdo na něj připraven je. Vždyť malé miminko se nemůže v břiše mámy připravit na to co ho čeká na Zemi nebo mi snad chcete říct, že to co jsem žila do teť ani nebyl život?? Život přeci začíná od našeho narození a mi nikdy nevíme jak dlouhý bude co když teť vylezeme ven a někdo nás odpráskne?

Tak že asi takhle: Nikdo podle mě není připravený na život a taky nikdy nebude, protože  stále máme nové zážitky a ať už pozitivní nebo negativní vždy nás nějak ovlivní a třeba i změní celý náš pohled na svět.

Už od mala nás ovliňuje vše kolem nás a náš život se točí jako kolotoč jednou jde vše v pohodě dokonce pohádkově a nejednou jsme úplně dole a nevíme kam a nevíme co a jak, ale i přesto bychom se měli zvednou a jít dál a poučit se z chyb jak ze svích tak s chyb ostatních, vzít si ponaučení do další fáze života. Protože takhle to jde stále dokola.

A na konec chci říct, že na život nekdy nebudem připraveni, protože to nejde a to ani v 15 a ani v 60

P.S: Tohle téma by mi přišlo celkem fajn, ale vadilo mi, že bylo zaměřeno tak jako by škola co si teť uděláme byla celý náš další život. JÁ O TOM SILNĚ POCHYBUJU.