Zůstat svým

Lucy byla vždy docela obyčejná holka.Poslouchala rodiče,ale nebyla mazánek.Byla oblíbená,ale ne školní královna,učila se dobře,ale šprtka nikdy…Prostě celkem průměrné děvče.Každý den žila tak jako ten včerejší a jak je ta známá věc,že stereotyp časem nudí.Tedy alespoň obyčejného člověka.Osataně co je na tom každý den ráno vstát,jít do školy a povídat si o stále stejných věcech s přáteli?Život přesně nalinkovaný nikoho nebaví.Ale zase jenom normální lidi.Jsou i tací,kteří mají rádi svůj zaběhnutý pořádek,ale takhle extrémně,nijak nevybočovat…Když Lucy v lednu dostala vysvědčení,málem to s ní takzvaně seklo.Mezi jejími jedničkami a dvojkami se skvěla čtyřka jako nějaká ježibaba.Takový blbý slovo..Dostatečně prej…S tím musím něco udělat!Matika mě neskolí…..

A teď ten svůj stereotyp trochu změnila.Už nebyla přátelská,nespikávala se se spolužáky proti učitelům,ale buď se o přestávkách učila,nebo dolejzala.Postupně o ni zájem přátel upadal.Kdo by se taky chtěl bavit s hloupou šprtkou podlejzavou,že jo?Jenomže nikdo neviděl,co se děje v jejím nitru,ta touha po uznání,touha vyrovnat se s tím,že měla na vysvědčení čtyřku,touha dokázat matikářce,že ona tak hloupá není a ještě k tomu veškeré zklamání ze zrady…Vzpomene si na svého kluka,Matěje.Aspoň ten se na ni nevykašlal a zatím jí vždycky pomohl.Ještěže už mají odpoledne schůzku.A ona to všecko tak neskutečně pos… tím,že první na co se ho zeptá je,jestli nezná někoho na doučování matematiky.Matěj se na ni ošklivě podíval a velmi nepěkně se vyjádřil o jejím rozumu.Lucy se to nelíbilo,takže se pohádali.A doma zase skončila s knížkou…

Paní učitelko,paní učitelko,já to sakra vím,tak mě vyvolejte!..Sedni si Lucie…kdepak,ten pohled mluví za všechno..že by si na Lucy zasedla??To přece nejde..Když o přestávce prochází od svačínářky ke svojí lavici slyší bývalého kamaráda jak přiškrceným hlasem ječí:Paní učitelko já to vííííím,paní učitelko,máte v pr.. ještě dost místa na to abych se vám tam vešlaaa??..Blbeček je to,nechápe,že jde o jeho budoucnost…Jen nechápu proč jsou takoví všichni.Asi půjdu pryč,z toho školního oběda se mi dělá zle a ještě tam koukat na ty jejich obličeje…

Doma si sedla a učila se na matematiku.Jak je jednoduché se zbláznit..Už jí ani nedošlo,že je v ní nejlepší ze třídy.Ani to,že se vážně žene do záhuby.Vždyť tohle se nedá vydržet..Její matematické znalosti jí došly až když dostala za jedna z písemky,kterou nikdo ze třídy nezvládl a ona jediná dostala jedničku.Tak když takhle zvládla tu hroznou matiku,proč by nemohla takhle zvládnout i ostatní předměty? Začneme chemií,pak třeba přírodopis…..

Jestli chcete vidět zářný příklad,jak člověk dopadne,když místo jídla šprtá,podívejte se na Lucy.Vypadá skoro jako smrtka.Denně sní třeba jenom to jablko,které jí mamka dává ráno.Jinak nic,dočista nic.Po měsíci vypadá tak strašně zuboženě,že se jí i spolužáci ptají,co s ní je.Jenomže Lucy je uražená markíza s tváří harpyje.Už to není ta kamarádská holka,kterou měli všichni rádi.Je z ní chodící mrtvola,ani nejí,jenom pije vodu,protože co kdyby se jí chtěl někdo smát kvůli pár faldíkům na stehnech.Ale únava je děsná věc.A bez dostatku energie tělo nevydrží,to je jasná biologická rovnice.Takhle to dopadá,když se někdo učí,ale poznatky nevyužije v praxi.Nikdo neví proč přes tu strašnou únavu nemůže v noci spát a přes den se potácí v mikrospánku,nikdo ani neví,čím to je,že taková spořádaná žačka poslední dobou skoro propadá a na nikoho a na nic nereaguje.Jen světlo nemocnice je vysvobozením..Nebo spíš prokletím..

Spí,nebo bdí?Je živá,nebo už umřela?A má tohle vůbec smysl?Podívej se na ni,říká ten cizí hlast,znějící tak vzdáleně,ale Lucy ví,že je vedle ní.Je to její otec.A maminka pláče,je tak nešťastná,že Lucka by si teď nejradši vzala život.Vždyť její tvrdohlavost a neústupnoust bolí ty,kteří ji ten život darovali.Slyší i toho doktora jak říká,že je příliš vysílená a bude se muset léčit z mentální anorexie.-Co ten tomu tak rozumí,v pase má pneumatiku od kamiónu a ke mně bude mít kecy,senil jeden obézní-myslí si.Ale on má bohužel pravdu.Ne,vždyť ona není blázen,nechce skončit v blázinci,co by si její rodiče počnuli,mít za dceru blázna a co okolí,sousedi,všechno bude jenom krutý výsměch a nikoho nezajímá,že ona to takhle nechtěla.A koho by to taky zajímat mělo,přece na všechny kolem sebe kašlala,nikdo ji nezajímal.Takhle se teď ale nemůže divit,že nikoho nezajímá ona.Všechno jednou končí a utopie šťastného života taky.Už slyší i to,že ji pozítří odvezou na léčení.Bože,skončí mezi holkama,který jedly třeba i papír,protože není kalorický..A Lucy chtěla být jenom dobrá žačka,premiantka a takhle dopadla.Celou noc nemůže usnout a pálí ji žaludek.Jenomže se nemůže zvednout a sestru taky volat nechce,co by ji otravovala,v klidu si tu umře.Má žízeň,ale pití ji nezažene…Jediné,co se jí chce,je umřít…

Tady je to příšerné místo,prý se ji tady pokusí naučit jíst tak,aby to vyhovovalo jejímu tělu.Každým dnem přibírá a už si připadá strašně tlustá,dokonce ji napadá i myšlenka na sebevraždu.Jenomže je na to příliš slabá a navíc na to asi mysleli už architekti tohohle objektu-není tu nic,čím by to mohla provést.Asi se tu utrápí,ale proč????

Ten rok uplynul jako voda a Lucy už není tím,čím bývala.Je to kompletně nový člověk a v duši má jedinou větu:Buď spokojený sám se sebou,nebo tě to zničí…..