Zpověď - část I.

Bylo jaro roku, jenž pro Marka ubíhal stejně jako ty předchozí. Hezkých holek už Marek viděl hodně, ale i když se je pokoušel sbalit, tak nikdy s žádnou nechodil.

Ten den, bylo to během maturit, které na jeho škole zrovna probíhaly, měl zkrácené vyučování a šel se svými kamarády ze třídy do školní jídelny, jež byla od hlavní budovy školy vzdálená asi 300 metrů. Šla s nimi i holka jednoho z jeho spolužáků, a aby tam nešla sama mezi kluky, tak měla s sebou kamarádku ze své třídy.

Nejdřív tomu Marek nějak nevěnoval pozornost. Ovšem během doby, co byli všichni spolu v jídelně, se mu ona neznámá začala líbit. A tak se při cestě z obědu dal s ní do řeči. Jednak to vyplynulo ze situace, neboť celkově jich bylo šest a na chodník se vešli jen čtyři lidi vedle sebe, a jednak si to Marek docela přál, a i když to nikomu neřekl, tak byl za to velmi rád. Povídal si s ní skoro o všem, ale především si zjistil její jméno. Tato dívka měla jméno Zuzana.

Dál se též dozvěděl, že Zuzka bydlí ve vesnici, která je docela blízko jeho městu, a že jí za chvíli jede autobus. Marek jako správný gentleman s ní na ten autobus počkal. Pak se rozloučili a Zuzka nastoupila. Poté se autobus rozjel a ti dva si ještě stihli zamávat.

Když už na ni Marek neviděl, tak se otočil a celý šťastný se vracel domů. V tu chvíli se mu zdálo, že má vše v kapse, neboť se mu s žádnou holkou nekecalo tak dobře. Mělo to ovšem jeden háček. Právě dnes byl pátek, a to znamenalo, že Zuzku uvidí nejdřív v pondělí. Tato skutečnost mu trochu zkazila náladu, ale ne moc, takže zůstal po celý zbytek dne a také přes víkend velmi dobře naladěn.

V pondělí se se svými pocity svěřil svým kámošům. Ti mu slíbili, že mu zajistí prostor a klid, aby s ní mohl být sám, neboť se od holky jednoho z nich dozvěděli, že na Zuzku si dělá zálusk jeden z jejích spolužáků. Shodou okolností ho Marek znal a dá se říct, že byli docela kámoši. V této situaci šlo ovšem přátelství "trochu" stranou.

Už během vyučování Marek Zuzku párkrát viděl a musel uznat, že teď se mu líbí ještě víc. Byl do ní zamilovaný až po uši a navíc z velmi dobrého zdroje věděl, že nemá kluka. Cítil, že má velkou příležitost.

Po skončení školy splnili Markovi spolužáci to, co mu slíbili. Docela nekompromisně vtáhli Markova soka mezi sebe, a tím měl Marek zajištěnou volnost. Vše probíhalo docela hladce. Po obědě si spolu udělali procházku parkem. Když se tato procházka chýlila ke konci, tak se Zuzka Marka zeptala, zda má ICQ. Bohužel v té době Marek doma neměl internet a tudíž ani ICQ. Tak jí to sdělil a alespoň si vyměnili čísla svých mobilů. Pak se každý vydal jiným směrem, jelikož každý z nich měl ten den v plánu něco jiného.

Od té chvíle začal Marek přemýšlet o tom, že Zuzku někam pozve. Měl vytipovaných pár míst, kam by s ní zašel. Když o tom přemýšlel, tak ho napadlo, že nejlepší bude asi kino. Chtěl s ní do kina jít o víkendu. Byl rozhodnut jí to říct z očí do očí, avšak když se s ní poté viděl, tak nedokázal v sobě najít dostatek odvahy, aby jí to řekl. A tak musel zvolit rezervní možnost a poslal jí tento návrh smskou. Zuzka mu na ní odpověděla: "Ahojky Marku, nezlob se, ale o víkendu nemůžu – mám už něco domluveného se sestrou. Promiň Zuzka."

Takhle si to Marek nepředstavoval, prakticky vyloučil možnost, že by ho Zuzka mohla odmítnout. Tato skutečnost ho trošku vykolejila z jeho pohody, ale vzal to sportovně a moc si s tím hlavu nelámal.

Další dny, co se spolu viděli, se k sobě chovali normálně jako dřív a o tom pozvání mezi nimi nepadla ani zmínka. Avšak Marek to ještě nevzdal. Chtěl se Zuzkou někam jít, ale měl v sobě jeden problém – nedokázal jí to říct mezi čtyřma očima. A tak jí opět pomocí smsky pozval do čajovny.

Jenže ani podruhé mu to nevyšlo. Od Zuzky mu přišla tahle odpověď: "Ahoj Marku, nezlob se, ale nemůžu. Víš, jsi moc fajn kluk a je s tebou sranda, ale pro mě jsi kamarád. Kdybychom někam vyrazili s partičkou, tak bych proti tomu nic neměla. Nezlob se."

Tato zpráva vyrazila Markovi dech. Proč s ním Zuzka nechce nikam jít, když jde jednoznačně vidět, že si spolu rozumí a mají k sobě společné sympatie? Dělá snad něco špatně? Vždyť se snaží být sám sebou a na nic si nehraje. Jaký je tedy důvod, že ho Zuzka neustále odmítá? Marek už nevěděl, co má dělat, když vtom ho napadlo, že by si o tom mohl s někým promluvit a hned se vydal za svým nejlepším kámošem. Tam se mu se vším svěřil a čekal, co mu Luboš poradí. Ten chvíli přemýšlel a pak řekl Markovi: "Hele, vidím to asi takhle: třeba se jí líbíš, ale zatím se ona asi nechce vázat. Prostě dej tomu čas a uvidíš – buď přijde nebo ne. Víc ti pomoct nemůžu."

Marek to přijal jen s těžkým srdcem, ale musel uznat, že má Luboš pravdu. Tak mu poděkoval a vydal se domů. Po cestě přemýšlel, a došel k tomu, že i kdyby Zuzka za ním v nejbližší době nepřišla, tak s ní zůstane (teda aspoň se o to bude snažit) v přátelským vztahu.