Dneska se mi zdálo, že mám křídla… andělská… ale nedokázala jsem létat… neuměla jsem to.. a pak ten muž… málem mi jedno křídlo zlomil… Pamatuj ty časy, ty časy plné zla, slyšel jsem kdys hlasy, ty hlasy plné zrad! Elisabeth, tvá krvavá cesta bohu hříchem se zdá, Elisabeth, jsi hledaná milovaná… Elisabeth… krev… to je to, co ti vrátí mládí… Krev… Vykřikuje do světa všechna tajemství, jež jí byla svěřena a přec jí nikdo nerozumí… Ani já už jejímu volání nenaslouchám.. Je to noc plná ticha, ticho plné gest, gesta plná takzvaného hříchu… (Hřích, jež věští zkázu…) Světlo v očích a dotek jemný, mluv málo a hodně naslouchej, cti Staré bohy skutkem i slovem, až světlo a láska tě opět povedou. Krev životem jest, neb silou magie mládí ti vrátí, krev jež pulsuje… Kolik jsi ji ochotna vyplýtvat? Své ani kapku říkáš? Pak ovšem… musíš použít jinou… Ale jen jedna krev ti může pomoci… to opravdu chceš? Jen pro tu malichernost, jakou je mládí…? Mládí jež stejně je v tvé hlavě.. V tvých myšlenkách, které tvoří tvůj vnitřní vesmír. Myšlenky, jež tvoří tvé touhy.. Touhy, které spalují tvé tělo a žádají si více a více krve. Mnoho mladých těl padlo v tvých drápech. Mnoho těl toužilo po životě. Životě, který jim byl vzat násilím. Dokonce vzdělanost sis přivzala, ty hříšná zhýralosti Boží, aby stvořil nástroje tvého krveprolití, abys dokázala, že penězi si koupíš vše… i onu krev… Pěnězi, o kterých si myslíš, že ti vrátí život. Život ti nevrátí nic. Smrt nad tebou stejně vyhraje. Jedině, že by jsi se nechala vysát od upíra a sama se stala upírkou. Byla bys věčně mláda… Po tom toužíš, ty hříšná čubko?! Stejně, věštba, jež vyřkl sám Satan z hlubin Infena, říká, že budeš zazděna, stárnout a umírat, a pak si pro tebe přijde ON, ne proto aby ukončil tvé strasti, ale proto aby je prodloužil na věčnost… stejnou věčnost, jakou jsi zatratila ty nevinné životy… A tvé mučící praktiky budou konány na tvém těle, ne hřebík v nehtu, ale zmije v krku, ne železná panna, ale rezavý trn v oku… Těš se! Těším se také… Těším se na tvou bolest, která bude projíždět tvým tělem. Těším se na tvé psychické utrpení, které budeš zakoušet na časy věčné. Budeš trpět ukrutnými bolestmi. Budeš se třást. A budeš čekat, kdy přijde tvůj konec… Avšak ten nepřijde… Sama uvidíš…
Diskuse článku
Nechápu,jak se mi to pořád může tolik líbit.
...zajímavé..
nemělo by tam být již vyřkl a ne jež vyřkl?
RUSTY: Jo, máš pravdu... chybyčka
Tam si měla být z Inferna a ne Infena, že?:) Mno mně se to líbí, takže za 2. Ale moooc hezkááá 22
žeby naša stará známa krvavá grófka? :) podarené ;)
Souhlasim s ostatnimi a jinak,moc pekne,opravdu
no zajimavy...k zamysleni...
Náhodné moudro a přísloví
Přemáhej všechny těžkosti odvahou. (Silius Italicus)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©