Vzpomínky
Práce do školy. Reakce na básničku kluka který to opravdu zažil. Dneska bych už to napsala asi jinak, ale teď už je to jedno. PLS pište komentáře
Sedí a již dlouho posmutnělýma očima pozoruje lidi, kteří chodí kolem jeho oken. Dívá se na malé děti, jak se honí v ulicích s bezstarostným úsměvem. Jen on sedí, poslouchá rádio a dívá se na ty děti.
A zase se o tom mluví, to nikdy nepřestanou? Vždyť vzpomínky ho pořád ještě bolí, i když už to je dávno. A zase to vidí před očima, jako by to bylo včera. Vidí ty vyděšené obličeje lidí a dětí, kteří pobíhali sem a tam. Vše je jako zpomalený film a zase je zpět, vše se vrací.
Ucítil pach krve a ohně. Co se to děje, proč nemůže vstát? Všude kolem jsou ležící lidé. Ty vyděšené výrazy ho děsí. Někdo jsem běží,"Mami, ach maminko, co se to děje?" neodpoví. Jen ho vezme a běží, utíká s ním pryč, mezi těly těch, co utéct nestihli.
Ještě teď cítí ten kouř a jasně vidí tu beznaděj v očích svých přátel. Je to sic dávno ač vzpomínky pálí jako rozžhavený uhlík.
"……a teď prosím minutu ticha za oběti 15.8.1945"ohlásí rádio a v ulicích Hiroshimy zavládne klid.
Diskuse článku
Njn...už mi to přijde dost klasický vyobrazit zmatek a utrpení lidí...mohla si to napsat daleko zajímavěji, ale neurazí;)
krásne,ja tiež sa nikdy nepozerám čo bolo,ale skôr čo bude
toto se mi páčilo za 1 bez komentáře 
Sekhmet: Teď Ti to tak přijde... Ale že japončíci dopovali svoje lidi amfetaminem a nebo pervitinem, aby se v letadle rozplácli jako kamikadze na amíckou loď nebo jiný (klidně i civilní) cíl, to je to samé. A tak či tak... Japonsko bylo hrdé a nebýt této oběti, nikdy by nekapitulovalo... Prezident USA nebyl ani krvelačný, ale ani hloupý. Nijak to, že shodil atomové pumy na Hirošimu a Nagasaki, neobhajuji, ale oběti na životech by byli stejně - jak na straně Američanů, tak u Japonců. Ale těžko soudit, co by bylo. Vystihnul to Stalin ve svém citátu:
,,Smrt jednoho člověka je tragédie. Smrt jednoho milionu lidí je statistika..."
Je to nejhnusněji řečeno, jak to vůbec bylo možné, ale je to tak... Bohužel
...
Na začátku se mi tam nelíbí to opakování slova "děti". Ale jinak se mi to moc líbí i když by to šlo trošku ještě rozepsat abychom se více vžili do děje 
akoo, opakovali sa slová, ale príbeh je nádherný.. trafení amíci..
pěkné smutné
je to nádherný... fakt lituju ty lidi, kteří to zažili... nechtěla bys v té době žít...chudáci...
pěkný,jen mi trochu vadilo občasné opakování slov....to je z pohledu slohového a z pohledu člověka....zku**enej život....
chudaci lidi 
tak to je nadherny... ....mylsim ze enco takovyho tu rozhodne nebylo a rozhodne to donuti se zamyslet nad tim jak to v te dobe vypadalo a jaky to muselo byt...
krásný... 
Hezké, bez gramatických chyb... Taková prozaická miniatura. Také originální téma se hodnotí :)... Jen pokračuj a zkus se třeba trochu více rozepsat do délky.
Donutilo mě to zamyslet se nad tím, jaké to v té době bylo... Jsem ráda, že žiji dneškem...
dávám 1
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Necítit své neštěstí není lidské, nebýt schopen je unést není mužné. (Seneca)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©