
tanec
Když se zvedne vítr, utiší se mysl, lístky stromů, jako by bolest odnášely, zvedají se ze země, letí, krouží v bláznivém víru. Kolem ticho, všichni mlčí. Na nebi svítí měsíc, hladí svými paprsky spící město. A v tom tichu, a prachu města, stojí dívka.
Všichni šli spát, jen ona ne. Tak, jako každý rok, stojí na tomhle místě, a říká tato slova. Tak jako její babička, tk jako její matka, tak jako její dcera, i ona má strach. Klepala by se zimou, ale necítí ji. Dnes v noci, znova zakusí tu sílu. Zaslouží si to, daň kterou odevzdává je vysoká. Kolem pasu má provaz, na jeho druhém konci stojí stejně vzpříma jako ona, vlk. On je stejného původu, je to její bratr. Jen neměl tu možnst, dostávat lidskou touhou poseté bytí. On netouží, on jen ví, kam a kudy. Od citů má ji. Smečka se blíží. Dnes v noci zas půjdou městem, jako tým.. skoro by zapoměla, jak sladce chutná krev.
Nechť začne Noční tanec!
Diskuse článku

zvlastni, tajemne, ma to neco do sebe..

Úžasný!!!! A bezvadně tajemný..... Čumim!

jde to

asi za to môže únava, ale trošku to nechápem

no...jo...

jujky...pěkný, pěkňouškýýýý....

Má tO hlOubku

Zajímavý, ale hezký...

tajemné.... ale pěkné

zvláštní...ale působivé

neni to spatny....

zajímavé...ale pěkně

Vybrala byc o dost jiné zpracování, ale líbí...
Náhodné moudro a přísloví
Tomu, kdo se dovede ovládat, je dána schopnost rozpoznat, co je nejlepší, a pak zvolit dobré a vyhnout se špatnému. (Sokrates)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©