tanec
Když se zvedne vítr, utiší se mysl, lístky stromů, jako by bolest odnášely, zvedají se ze země, letí, krouží v bláznivém víru. Kolem ticho, všichni mlčí. Na nebi svítí měsíc, hladí svými paprsky spící město. A v tom tichu, a prachu města, stojí dívka.
Všichni šli spát, jen ona ne. Tak, jako každý rok, stojí na tomhle místě, a říká tato slova. Tak jako její babička, tk jako její matka, tak jako její dcera, i ona má strach. Klepala by se zimou, ale necítí ji. Dnes v noci, znova zakusí tu sílu. Zaslouží si to, daň kterou odevzdává je vysoká. Kolem pasu má provaz, na jeho druhém konci stojí stejně vzpříma jako ona, vlk. On je stejného původu, je to její bratr. Jen neměl tu možnst, dostávat lidskou touhou poseté bytí. On netouží, on jen ví, kam a kudy. Od citů má ji. Smečka se blíží. Dnes v noci zas půjdou městem, jako tým.. skoro by zapoměla, jak sladce chutná krev.
Nechť začne Noční tanec!
Diskuse článku
zvlastni, tajemne, ma to neco do sebe..
Úžasný!!!! A bezvadně tajemný..... Čumim!
jde to
asi za to môže únava, ale trošku to nechápem
no...jo...
jujky...pěkný, pěkňouškýýýý....
Má tO hlOubku
Zajímavý, ale hezký...
tajemné.... ale pěkné
zvláštní...ale působivé
neni to spatny....
zajímavé...ale pěkně
Vybrala byc o dost jiné zpracování, ale líbí...
Náhodné moudro a přísloví
Kdybys i zlostí pukl, přesto budou lidé stále jednat stejně. (Marcus Aurelius)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©