Srdce v dlani...
Jednou jsem se takhle v noci probudila a musela jsem psát. Vyšlo z toho todle. Snad se bude líbit. Možná je tO trOchu surOvé... No nevím...
Ne, nemiluješ.
Ale jo, hrozně moc.
Prosímtě, jdi už spát.
Stejně Tě miluju.
Mlč ti říkám! Jdi už spát!
Mladá, hezká dívka to byla. Na svět dělala si teprv názor a byla šťastna, myslela, že lásku svou už našla.
Přišel k ní v noci. Přišel k její loži, když sladce si to spala. Byla to ona, ta, kterou byl tolik milován a ctěn. Pohladil ji po tváři, v tom ruku zaťal v pěst. Najednou v dlani jeho ocitl se nůž. Zvedl jej nad její nahé tělo. Snila o jeho polibcích. Najednou bod, říz, všude krev, on zavřené oči, všude krev, ale bodá dál. Celý hrudník rozbodaný, všude samá krev! Z jejího těla srdce ještě bijící vyndal. Surově ho vytrhl z jejího hříšně krásného hrudníku. Pevně ho tiskl v ruce svojí a všude samá krev. Krev stejně tak rudá, jako růže, kterou ji ještě nedávno dal. Tiskl a mačkal stále dál a dál. Na krku mu vyskočila žilka, byl zuřivý, ale neplakal. Možná se i trochu usmíval, když do srdce poprvé nůž vťal. Střík, střík, všude samá krev a stín! Ach… Měl pocit, že slyší její božský vzdech. Možná proto řezal a rval její srdce dál.
Och lásko, co to děláš? Lásko! Slyšíš mě? Co to děláš?
Prudce sebou trhl. Ta žena, co před chvílí její srdce rozbodal a chtěl ho hodit psům ho inu stále milovala.
Co jsem to jen udělal? Jestli tohle není pravá láska, tak co to tedy může být? Mám její srdce v hrsti! Říkal si.
Lásko, měl jsi zlé sny? Spinkej dál, má společnost jen tobě na pomoc tu je.
Ne zlé sny. Tvá láska, tvé milování mě drahá ničí.
Mlč! Teď mlč zase ty! Miluji tě stále!
Ale…
Ne! Nic nechci slyšet, bojíš se, že tě tvá milá opustí? Nemusíš mít strach, srdce své chci ti darovat, na vždy můj pane. Králi mého srdce!
Už dost! Přestaň mě už milovat! Ničí mě to!
Vzal nůž a začal bodat. Všude krev! Bodá dál! Na nic nemyslí, jen na pomstu a odplatu za tu lásku!
Nejsem vin! Ona to zavinila! říkal si a bodal dál! Všude samá krev, bod, říz… Co to budu znovu vyprávět? Dál už to znáte. Poslední co ještě řekla, poslední vzdech zněl jako líbezná slova meluzínky… "Miluji Tě" a on pak vťal nůž ji do prsou. Víte, tentokrát to už nebyl sen.
Diskuse článku
trochu zmatene, zvlastní
máš tam dost stylistickejch chyb...ta morbidnost se mi lbíí..ale je to fakt špatně napsaný,,,přímý řeči, chyby, aje to takový celkově nejansý.ztrácela semse vtomco kdo dělá a jak to špatně popisuješ..ee
Jj zajimavy 
trochu morbidní, nicméně krásný, mě se to líbí....... 
Děkuju mOc, moc, moc 
bylo to dobréé...i když se tam některé slova opakovali, ale v celku to šlo.. yvbrala sis docela těžkéé téma, apodle mě se ti to povedlo 
No kazdopadne zajimavy....Pekny...:)
zvláštní
no abych byl upřímný tak mě to až moc nevzalo, a nic mi to neříká - snad je to tím že se něčím podobným nemám zkušenosti
o chybičkách tu už povedané bolo, o morbidite tiež, ale mne sa to páči :)
VELMI ZAJIMAVE.........................TLOSKU MORBIDNI ALE HEZKE!.......
jiný a originální pohled 
mě se to libilo, i když by se to sem tam dalo upravit...
Teda to blyo hodně zajímavé . . . jiank nevím to ti na to říct !! Balo to hezké a zajímavé !!!!
morbidni.....hezky...ale moc se opakujou slova ale stejne se mi to libi 
hmm... zajímavě pojatý, dost morbidní... 
Docela dobry libilo se mi to,ale slovo krev se tam opakuje az moc.
pěkný
mno morbidní to teda je...ale mě se to líbí...keců o lásce už tady bylo dost, konečně taky někdo napsal o ní něco trochu jinak...mě se to moc líbí...
jo pekny
jo je to zajímavý a hezký
dost morbidní, ale zajímavě pojatá láska
Opakuješ slova a s uvozovnakmi by to bylo lepší.....námět zajímavý, ale těžký....
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Kdo nahání strach mnoha lidem nutně si dělá z mnoha lidí nepřátele, a kdo se zlobí na všechny, dohání všechny k jednomyslnosti. (Xenofón)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©