Slova jsou jako nože.

Slova jsou jako nože.

Leží jako bez života, ale pořád dýchá. Těžce vydechuje snaží se zastavit to krvácení. To krvácení, které obyčejný člověk nevidí. To krvácí její duše. Chce na všechno zapomenout, ale to jen tak nejde. Opět si vzpomene na ty nadávky bylo to jakoby ji bodali nože do jejího těla. Ve vnitř křičí bolestí. Pořád se trápí a pláče nad svými ranami. Má celé rozbodané tělo těmi slovy a činy. Nechovají se k ní jako k člověku a to ji tak trápí. Už nemůže ani plakat nemá slzy. Někdo ji lehce pohladí po vlasech. Jako by se malinkaté rány zacelily, ale zůstavají jizvičky. Chvíli si povídá se svým nejlepším kamarádem a každé jeho slovo je jakoby proměnilo ty krvavé rány v jizvy- vzpomínky. Když se loučí dívka ho obejme a usměje se. Všechny rány jsou zahojeny a ona má i sílu se bránit. Když se vrací domů uvidí svého milovaného přítele. Rozběhne se, ale on má v náruči jinou dívku a vášnivě ji líbá. Ona tomu nemůže uvěřit cítí 100x větší bolest než ji způsobovali její spolužačky. On totiž zasáhl její srdce. Srdce i duše umírají už nemůžou dýchat, dusí se. Rozběhne se domů. Rychle napíše SMS : Promin nechtela jsem se dal trapit. Plosim odpust mi. Dekuji za vse. A pak už se nechá osvobodit.

Ona se nezabila sama. Zabily ji ty slova a činy. Zabili ji ti lidé kteří ty činy dělali a ti kteří ty slova vyslovovaly.Lidi prosím uvědomte si že i slova můžou bolet. Proto než něco opravdu řekne rozmyslete si to.