Na tvářích mi začínají téct slzy. Nejdříve jedna malá slzička vyklouzne z oka. Po chvíli se za ní vydá druhá a třetí.T eď už tečou proudem. Proudem, který nedokážu zastavit já ani nikdo jiný, snad………. snad jen Tom. Ten se na mě dívá smutnýma očima a s těží zadržuje slzy. Přistoupí ke mě blíž a obejme mě, bez polibků. Jen stojíme a snažíme se vychutnat si poslední chvíle, kdy jsme spolu, ale nejde to. Stále myslíme na to, co bude, až nebudeme spolu, až se rozdělíme. Tom jede za svou matkou, která ho opustila, když byl ještě dítě, matkou, která se o něj po celá ta léta nestarala, matkou, která mu poslala za celý jeho život jen jeden dopis. Vzpomněla si na něho až teď, když je nemocná a nemá se o ni kdo starat. Tom mi říká, že se brzy vrátí, ale já mu nevěřím. Rakovina má pomalý průběh, bude to trvat léta, než rozkvete a zabije svého nositele a mezi tím si tam Tom najde práci, přátele i………. i holku. Je to pro mě těžké na to myslet, ale bude to tak. Určitě. Možná mne párkrát navštíví a možná ani to ne. Nemám mu to za zlé, je strašně hodný a nechce svou matku, i přes to že je špatná, opustit v nejhorší chvíli, a proto se za ní vydává na druhou stranu zeměkoule. Najednou rozhlas ohlásí, že letadlo bude za deset minut odlétat.J e nejvyšší čas, aby šel. Naposledy se políbíme, ale tento náš poslední polibek je hořký, plný slz a smutku. Pak mi řekne, že mě miluje.
„Já tebe taky“ odpovím.
Pak se za ním dívám, dívám se jak mi mizí v davu a nejsem schopna odtrhnout pohled od místa, kde jsem ho naposledy viděla. Stále doufám, že se objeví a řekne mi, že si to rozmyslel. Slzy mi stékají po tvářích a já stále čekám. Nevím, kolik uběhlo času, než jsem si uvědomila, že se mi už nevrátí. Svěsím hlavu a vydávám se ven z haly. Zamířím k domovu. Je tma, jdu pustými ulicemi a stále myslím na Toma. Vypadá to, že počasí se mnou soucítí, jelikož se spustí hustý déšť, ve kterém zaniká můj i pláč. Dojdu před dům a najednou si uvědomím, že nevím co budu bez něho dělat..Doma se mě na to budou všichni ptát, budou mě litovat a ve škole to nebude jiné. Nééé, to nechci. Podívám se nahoru k našemu oknu, tam spatřím mamčinu siluetu, jak stojí otočná zády ke mně. Je to dlouhý pohled plný bolesti a smutku, pak jen tiše zašeptám „Odpusťte mi.“ A vydáváme dál. Jdu kolem baráků a obchodů až k vysokému mostu. Přelezu zábradlí. Poslední myšlenku věnuji Tomovi a pak se pustím zábradlí. “Miluji tě a vždycky budu.“
KONEC
Diskuse článku
Jinak mi to taky přijde ohrané, ale když jsi to tak citíla tak ti to neberu.
Leno von Carstein jmenuji se Sidhea a ne Shidea.
Myslím, že bych k tomu mohla taky něco říct.
Pro Lenu von Carstein: vem si brýle protože tak jsou možná tak 2 nebo 3 čárky či tečky za kterými by nebyla mezera jinak tam je vždy a k těm tečkam, mivysvětli jak jinak jsem to asi měla napsat jak tam měla byd delší pomlčka??
S TH to nema nic společného ty totalně nenávidím a tak to i zůstane. Nemusí jméno Tom vždy znamenat toho blba z TH.
"i" tam je všehovšudy 4x
a to matka, která tam je schválně tolikrát.
dívám, dívám tam je taky schválně.
A téma? Tak sem to prostě v tu chvíli cítila a měla jsem chuť to tak napsat. Ja bych se taky nezabila kvůli nějakému klukovi, ale proč bych o tom nemohla napsat?
Tak to jsem vám chtěla říct, ale každý ať si myslí svoje.
no, tak mě už praštil do očí ten začátek. Promiň, ale příběhy začínající tím, že někdo brečí už mají tu povahu. To že se tam opakovala slova (až do určité míry) mě nevadilo, protože tak občas píšu taky, ale to téma už mi celkem leze krkem... takže jedním okem dovnitř, druhým zase ven..
Musíte pořád psát to samé a samé 
samé sebevraždy... hrdinka hloupá, jako by její přítel zmizel navždy... pokud máš takové myšlení, tak tě lituji... gramatické a stylistické chyby. příšerně dluhé věty...je mi líto
Jeden velikananánskej LOL... oha¨raný téma a nebudu opakovat to co už předemnou opakovali všichni... :/
Mě se to náhodou líbilo!!!Sice je pravda,že je to nějaký divný...kvůli klukovi,ale líbilo se mi to...Možná by to chtělo trošku delší!! 
Jujda...tez začátek byl dobej...pomalej a popisnej, ale ten konec jsi vzala tak hopem, jak kdybys tu holku chtěla co nejrychleji zabít 
-to se moc nepovedlo... první odstavec se mi líbil, že jsem s tou holkou celkem i soucítila, ale ten konec...
Tom.. zlý výber mena, pripomína mi to dievčatá z TH. Za to máš mínus.
opakovalo sa slovíčko "pak". -
opakovala sa spojka "i". -
Matka, která.. matka, která.. to by mi až tak nevadilo, ale potom prišlo "..dívám, dívám se jak mi mizí v davu.." čiže zas sa niečo opakovalo. -
to sa ten chalan už nikdy nemohol vrátiť??? Myslím, že mohol. -
keby sa každé dievča malo zabiť kvôli chalanovi, vieš, ako by klesla populácia? Navyše často opakovaná téma. -
4
Naproso to vystihla LVC,reknu ti,opravdu HRUZA 
Tak to bylo hloupé. Ten konec byl vážně stupidní. Kvůli klukovi skočit...spáchat sebevraždu uuáááá to snad ne 
Kvůli tomu se mi to celý zhnusilo. To je tak naivní. co bez něj budu dělat oooo....njn. Průměr :)
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Vytrvalá námaha nás připravuje k ušlechtilím dobrým činům. (Sokrates)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©