Sága upíra část 7

Laacio vstal a řekl,že je schopen jít.Postavil jsem se a zamířil jsem za Garrinem.Utíkali jsme jak nejrychleji sme mohli.Asi po 10 minutách jsme doběhli k velikému korytu kde proudila řeka.Postupně ji přeskočili už skoro všichni.Byl jsem na řadě.Kdybych neměl hlad přeskočil bych ji raz-dva.Ale byl jsem vyčerpaný.Rozběhl jsem se a skočil.Ale viděl jsem že to je málo.

Jen těsně jsem se zachytil skalnatého výstupku.Laacio už běžel mně na pomoc ale ozval se Vion

,,Ne!Jsi ještě slabý!"upozornil ho a nahnul se ke mně.Natáhl ke mně ruku a já se ji chytil.Začal mně pomalu vytahovat nahoru.Cestou jsem si na skále všiml krve.Natáhl jsem ruku a otřel ji o krev.

,,Díky"řekl jsem Vionovi když mě vytáhl.

Čichl jsem si ke krvi z té skály.Byla to krev Nuora-toho stvoření.To znamenalo,že běží s něma.Člověk by tak ychle běžet nedokázal,leda že by ho nesly.Ale člověk to nebyl a to jsem věděl.

,,Co se to vlastně stalo??Proč je stopujeme?Co je s Garrinem?"netrpělivě se zeptal jeden z upírů-myslím,ž se jmenoval Liam.

Ve zkratce,protože jsme neměli čas jsem jim řekl všechno co se stalo za posledních pár dní.

,,Nemáme čas .Musíme jít!"upozornil po skončení příběhu Vion a vstal.Udělali jsme to samé a zase jsme vyrazili.Během cesty ke mně přiběhl Vion.

,,Jsou blízko!Cítím je tak dva kilometry odsud na sever!"oznámil mi a já kývl.

Běželi jsme vytrvale.Nezastavovali jsme se.Ani já.I když jsem měl problémy držet tempo a nekolísat,pořád jsem se držel v čele.Asi po čtyřech-pěti minutách uviděl Laacio blízko nás jeskyni.Zastavili jsme se a přikrčili se 

,,Jsou tam!Cítím je.."řekl Laacio a viděl jsem jak mu žhnou oči.Začali jsme se měnit.Pomalu jsme vyrazili k úkrytu.Jako stíny.

Potichu jsme vešli dovnitř.Byla tam tma.Nic jsem necítil ani neviděl.Ale tušil jsem…

Byly jsme několik metrů od vstupu,když v tom se v kruhu kolem nás rozžhavilo hodně pochodní.Uviděl jsem asi 15 osob v pláštích s kapucemi které v jedné ruce drželi pochodně a v druhé dýky.Z druhého konce přišli ti čtyři.Garrin,Nuoro a dva lykani

Nevím kdo byli ty osoby v kápích.Ale nebyli cítít.evěděl jsem kdo to je.Lidé,upíři,lykani nebo ti tvorové jako Nuoro.Nevěděl jsem.A ze zamtených pohledů mých společníků jsem poznal,že ani oni nevědí.

,,Dejte vaše zbraně na zem a nepokoušejte se o nic!"přikázal nám Garrin.

,,NE!"zakřičel Liam a vrhl se na Garrina.Nedoběhl tam.probodlo ho asi 5 šípů.Z míst po bodnutí vycházela pára.Liam padl k zemi.

,,Ty zbraně!"upozornil Garrin a nikoho z nás nenapadlo neposlechnout.