Sága upíra část 5

Nevěřil jsem.Garrin nás zradil.Kývl jsem na Laacia ať se podívá.Zrudl a viděl jsem,že mu začínají blýskat oči.Chtěl začít přeměnu.Zavrtěl jsem hlavou.Trochu jsem poodešel od otvoru a vší silou jsem kopl.Zároveň jsem vskočil do místnosti.

,,Ty?"zaskočeně vykřikl Garrin.

,,Zrádče odpornej."zavrčel jsem,přiskočil jsem k němu a vrazil mu do tváře.Jeden z lykanů se už chystal na mně skočit když v tom ale přiběhl Laacio.Byl přeměněný.Oči mu rudě žhnuly,špičáky mu vyčnívaly z úst,měl bledou kůži a drápy na rukou.Takhle jsme vypadaly po přeměně.Lykani ustoupili.

,,Není to tak jak si myslíš"zaskučel Garrin ze země.Laacio se podíval jeho směrem a nebýt mně který jsem stal mezi nimi,už by se na něj vrhnul a zabil by ho.

,,To určitě"sykl Laacio.

,,Nechte ho!"nařídil jeden z lykanů.Podíval jsem se jejich směrem a oči mi zažhnuly.

,,Ty mi budeš přikazovat?"zeptal jsem ho.Zavrčel a podíval se na Garrina.

,,Nech ho Jiggo."špitl slabě Garrin.Ten kterého nazval Jiggo se trochu stáhl.

,,Nenávidím tě!"zařval Laacio. Já jsem byl….zmatený.

,,Proč?"zeptal jsem se Garrina který se na mně upřeně zadíval.

,,Tohle nejsou ti zlí lykani!!!"Podíval se na mně s lítostným pohledem.Pro mně to byly lykani.Už jsem chtěl říct Laaciovi ať je zabije ale předběhl mně Garrin.

,,Utečte!"zařval s plných sil na ty dva lykany.Kývli a vyskočili z oken.Podíval jsem se na Laacia a ten vyskočil za nimi

Pomalu jsem se blížil ke Garrinovi.Váhal jsem,přítele jsem zabít nechtěl.Pomalu vstal a čekal.Věděl,že proti mně mě nemá šanci.Začal jsem přeměnu,ale nedokončil jsem ji.Pod krk mi někdo přiložil dýku.Strnul jsem.

,,Ahoj"pozdravil mně.Zase ten kterého jsme potkali před chvíli.Ani teď jsem ho neuslyšel.Není to možné.Moje smysly jsou absolutně perfektní.

,,Předtím než mně zabiješ,kdo jsi?"otázal jsem se.Slyšel jsem jak se uchechtl.

,,Já nejsem vrah."špitl a hodil mně na zem.Byl o něco nižší než já,měl rozcuchané černé vlasy,oblečený celý v černém a měl dva menší špičáky.Ale upír to nebyl.Udiveně jsem kýval hlavou.

,,Garrine,jsi v pořádku?"zeptal se ho.Opět ten jemný ledový hlas.Garrin kývl a vstal.Potichu jsem zavrčel.Neutečeš zrádče.Ryhleji než to stihli postřehnout jsem vyskočil a vyrazil tomu tvorovi dýku z ruky a vrhl sem se na Garrina.Nestihl mi uskočit a já ho drápl do hrudi.Na triku se mu začala tvořit červená skvrna.Chytl jsem ho a hodil s ním o zem.Zezadu do mně ale narazil ten tvor.Byl jsem přeměněný takže mně nedokázal shodit na zem.Sílu ale měl.Vyskočil chytil mně za krk.

,,Běž!"zakřičel přitom na Garrina.Ten se vydal ke dveřím a utekl.Rozzuřeně jsem setřásl toho tvora chytil ho za krk.

,,Kdo jsi?"zavrčel jsem.

,,Jmenuji se Nuoro."usmál se a kousl mně do ruky.Vyjekl jsem a uvolnil jsem sevření.Využil toho a utekl.Slinami jsem si ošetřil ránu.Naše sliny měly léčivé účinky.Byla dost hluboká,ale i tak se mi zacelila .Přiběhl jsem k oknu a vyskočil stejně jako většina přede mnou.Dnes večer tě najdu Garrine,ale to už mi neutečeš!