Psanci 1
Sci-fi próza na pokračování... Toto je první kapitola... Nejsem si jistý, jak je to kvalitní, tak mi to prosím ohodnoťte podle svého vědomí a svědomí ;-)
Evan Mauric
Evan Mauric pracoval u poloautomatického pásu. Jeho nudnou, monotónní činnost přerušila jen jedna rekreační pauza. Zdálo by se, že někdo s takovými možnostmi jako on prostě nemůže skončit u řadové montážní linky, ale Evanovi to zcela vyhovovalo. Víc než rád se vzdal svých předchozích dobrodružství a ponořil se do šedé rutiny normálního pracovního života. Jako jeden z malé skupiny měňavců však takto vůbec skončit nemusel. Během jednotvárné práce vždy přemýšlel o své minulosti. Rodiče mu zemřeli, když byl mladý, a on se potom musel protloukat životem sám. Pro normálního člověka by to znamenalo téměř jistou smrt, ale on dokázal využít schopnosti měnit tvar a povrch svého těla, aby ukořistil trochu jídla. Nejhorší bídě se vždy dokázal nějak vyhnout. Když dosáhl věku šestnácti solárních let, jeho život od základu se změnil. Během jedné loupežné výpravy, kdy na sebe vzal podobu dělníka jedné nelegální společnosti, byl odhalen a do ramene mu implantovali čip. Nesnášel ho víc než cokoli jiného. Cítil ho jako rakovinu, která se mu usadila v těle a duši, a pozvolna ho rozežírala. Vždy kontrolován vykonával úkoly, jimiž byl pověřen. Jednou poškodil konkurenci tím, že v těle jejího reprezentanta uškrtil holýma rukama nevinného bezdomovce. Jindy se zase musel měnit v překrásné ženy a být ‚k mání‘ na firemních večírcích. Myslel si, že se z tohoto šíleného kolotoče nikdy nevymotá. Když se už vzdával veškeré naděje, štěstěna se na něj přeci jen usmála. Jeho společnost se totiž dostala do otevřeného konfliktu s velkou nadnárodní korporací a celé její ústředí bylo srovnáno se zemí. Najednou se před Evanem otevřel úplně nový svět. Nyní už chápal, co je to svoboda a cenil si jí nadevše ostatní. V jeho osmnácti letech, což je všeobecně uznávaný věk začátku dospělosti, se usadil a zařídil si pohodlné místo. Mohl zde trávit veškerý svůj čas a na nic jiného nemyslet.
Dnes skládali dohromady díly pro nový recyklační systém venušské orbitální stanice. Tato práce nebyla pro Evana zdaleka neznámá, protože kolonisté z Venuše zanášeli na stanici mnoho škodlivých látek z atmosféry. Udržování potřebné životní úrovně tedy značně opotřebovávalo přístroje. Přestože práce byla nezáživná, on stále udržoval bdělou pozornost a doplňoval důležité součástky, které nemohly být svěřeny strojům, a kontroloval výslednou kvalitu. Otřel si pot z čela a rozhlédl se po hale. Panoval zde čilý ruch doprovázený zvuky provozu. Na stěně visel plakát s hlavou Patriarchy a nápisem: „Svojí prací přispíváte k blahu komunity!“ Znechuceně se obrátil. Každý věděl, že Patriarcha nemá žádnou skutečnou moc. Ta ležela v rukou korporací. Ony určovaly cenu lidské síly, příděly mezihvězdného paliva a dokonce i váhu životů. Jednotlivé společnosti, pokud splnily podmínky, směly mít své zástupce v Radě. Zde se projednávaly a schvalovaly zákony. A ty poté byly předkládány Patriarchovi, aby je ‚potvrdil‘. Rada měla také svoji vlastní armádu, která udržovala pořádek v ulicích a působila jako výkonná moc. Když se její příslušník objevil u vašich dveří, mohli jste si být jistí, že máte problém. Bylo to nespravedlivé, že moc měli v rukou tito nespravedliví lidé. Na druhou stranu je pravda, že jedině díky nim se společnost ještě neutopila ve stoce chaosu. Evan se zamračil a s těmito chmurnými myšlenkami pokračoval dál v práci.
Když skončil, byl už podvečer a na simulovaném nebi začínaly vycházet první hvězdy. Nic nenasvědčovalo tomu, že by kontroloři počasí chystali pro dnešní noc bouřku, a rozhodl se proto dojít do svého bytu pěšky. Ulice se už vyprazdňovaly a jemu nikdo nevěnoval pozornost, takže si mohl v klidu vychutnat večerní procházku. Dnes, ostatně jako obvykle, si vytvořil co nejobyčenější zevnějšek. Krátké tmavé vlasy, temně hnědé oči a vyšší postava mu propůjčovaly nádech anonymity. Zlehka kráčel ulicí a nechal si slabým větrem čechrat vlasy. Jak jen miloval všechny všední radosti života. Když dorazil domů, zajistil dveře proti vniknutí a začal připravovat večeři. Už se chystal vsypat instatní směs do formy, když někdo zabušil na dveře. „Otevřete ve jménu Rady!“
Diskuse článku
Těšim se na poentu -jdu číst druhej díl :)
1. většinu práce konají stroje lidé jen kontrolují
2. Nezní to tak suše :P
3. Solární roky jsou roky počítané podle slunce, jelikož v jiných galaxiích by mohl rok trvat jinou dobu... Pro zjednodušení tedy solární rok
4. Pohyb v uzavřených kopulích, aby mohli těžit z venuše kapalné plyny, které se tam vyskytují (je to tak pokud se nepletu) a když se pohybují venku ve skafandru tak se něco dostane do vnitřní stanice a odtamtud do orbitální stanice... Alespoň takhle to mělo být
5. Stroje nejsou naprosto spolehlivé a při nepředvídatelných situacích se nemusí zachovat správně (lidé sice také, ale věřím ve lidskou vynalézavost a intuici).
6. Pravda
7. Opět pravda, tuhle věc sem už napravil v pozdějších publikáchích povídky
8. Simulované nebe - Kontrola počasí. Mění ho podle toho, jak je potřeba. Simulují přírodní koloběh.
Nerad to připouštím ale máš celkem pravdu.Dobře s tou zelenou oblouhou jsem to asi trochu přehnal 
ale vůbec by mi tam nevadila simulace nebe a dokonce ani to s tou Venuší.Solární roky se tam mohli objasnit.A poloautomatický pás - co na to nechápeš ?Já jsem to teda zbaštil celý a líbilo se mi to.
Samueli - to že je to scifi neznamená, že tam může být cokoli, respektive znamená, ale neznamená to, že cokoli tam bude, tak to čtenář zbaští. a to že je podle autora taky nic neznamená, protože všechna poezie a próza je jaksi vždy podle autora, a jen málo z ní je jaksi dobrá. chápeš?
jen to, co ti čtenář uvěří, existuje. a jen to, co má logický důvod existovat, a logický systém JAK to existuje, ti čtenář uvěří.
Krasny
Midnight: Je to scifi a podle autora takže tam nebe může být třeba zelené nebo nemusí být vůbec stejně jako že na venuši může být atmosféra.Je to podle autora.... 
nebudu chválit, považuj všechno co jsem nezkritizoval, za dobré 
jo, a kritika, v pořadí v jakém jsem na to narazil v textu:
1. co je poloautomatický pás?
2. proč musí být pauza "rekreační", vždyť víme na co je, ne?
3. co jsou solární roky?
4. zanášeli na ORBITÁLNÍ stanici škodlivé látky z ATMOSFÉRY? jak? (a mimochodem, atmosféra venuše je totálně nepoužitelná i jako základ pro novou vytvořenou teraformováním - to je co se týče alespoň přibližné uvěřitelnosti...
5. myslím že důležité součástky by spíš nemohly být svěřeny lidem, ale to je jenom můj názor
6. výraz "mezihvězdné palivo" zní tak podivně amatérsky... chtělo by to nějakej skutečnej název, benzínu se přece taky neříká "meziměstské palivo"
7. "Bylo to nespravedlivé, že moc měli v rukou tito nespravedliví lidé." hodně špatná věta, a to ze dvou důvodů - a) dvě nespravedlivé po sobě, zní to blbě.
b) ukaž, neříkej (to by v praxi znamenalo že místo těchto jeho "myšlenek" by tam třeba měli příslušníci té armády vtrhnout a někoho bezdůvodně a zbytečně krutě odvést).
8. Čtenář: "Počkat! Simulované nebe? Kde to vlastně jsme? Na Zemi, na nějaké stanici? Proč je tam simulované nebe a co to vlastně znamená? A jak může na simulovaném nebi vzniknout reálná bouřka, která ovlivní ty dole?"
Je to takový Orwellovský a to já ráda. Za jedna!
Sci-fi a Fantasy,to je moje a ještě k tomu skvěle napsané :) Těším se na pokračování
Sci-fi a Fantasy,to je moje a ještě k tomu skvěle napsané :) Těším se na pokračování
Pokračování příště pokračování příště tohle mě štve ale jako jediné z toho všeho.Přečetl jsem to jedním dechem no a prostě The Perfekt.Tenhle styl já můžu.Za 1 
Sci-fi moc nemusím, ale zaujal si mě:)))
Máš to dobře rozpracovaný, konec, jak už tu bylo řečeno, skoro nutí čtenáře těšit se na další díl:)))
Pokud si o někom tady myslím, že píše dobré články, tak jsi to ty (a nesnažim se bejt nějakej řiťolezec, prostě kvalita je kvalita 
)
souhlasím s Floppym
no dá se to číst, ale zatím mě to moc nevzalo, nicméně uvidíme, co přijde dále
ale ten konec je povedený
sci-fi, to je moje gusto, bez sci-fi mám v srdci pusto 
Na to, že nenávidím sci-fi byl velký výkon, to že jsem to vůbec začala číst : ) Ale ten konec jsi jako jeden z mála zakončil velmi výborně aby navnadil čtenáře na další díl. Narozdíl od jiných....
Tak se teda budu těšit : )
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Svět je nádherná kniha, ale nemá cenu pro ty, kteří neumějí číst. (Goldoni)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©