Proč???

Ležela na posteli,schoulená do klubíčka…Její dlouhé,sametově černé vlasy se jí stáčely na její třesoucí se,ůzká ramena,na kterých vyseli ohnivě rudé šaty.Proč???Proč jí to sakra udělal?Proč mu tak věřila??Proč zrovna jí??V hlavě se jí točilo pořád jedno a to samé slovo:Proč??Slovo plné beznaděje,smutku….a Lásky….Lásky???řekla nahlas…Proč???Dala se do pláče…Nechce už žít…Posadila se na postel…celá se třásla…byla rozhodnuta…Pomalu vyndala z černě se lesknoucí kabelky onen poklad,co jí vysvobodí od něho…Od toho kusu hadru bez citů,kterému tak bezmezně věřila…Třesoucíma rukama se na tu krásu ještě jednou podívala..NE!NE!NE!!!!!Zase začala plakat…Jsem tak..tak..sobecká!Plná vzteku k němu,zahodila žiletku do kouta!Kvůly bezcitnýmu člověkovy nezničí život celé svojí rodině…sobě,a dalším co jí milovali!Nemůže je tu nechat!Prostě NE!I když na to bude velice těžké zapomenout..takovou radost mu ale neudělá!!Dívce už bylo líp…byla hrdá na to,že TO neudělala….skoro vždy se tu najde někdo jí podrží…