Proč?

…mít dítě. Nedařilo se. Až jednou se dívka dozvěděla, že je těhotná. Než se jí dětátko narodilo, jí lekař řekl, že pokud se narodí, že dlouho nepřežije. Že nemá dostatecně vyvynuté plíce. Dívka velice plakala. Bála se o své nenarozené dítě. Narodila se jí holčička. A i když lékař řekl, že nepřežije, přežilo. Jenže jak jen trošku vyrostlo, matka zapoměla už na to, co jí lékař řekl a zapoměla i na to, že jej tak moc chtěla. Sprostě mu nadávala, bila jej. Holčička měla jen hodné prarodiče a praprarodiče. A taky otec ji měl rád. Holčičku vlastně vychovávali babička s dědou. Matka viděla jen peníze a odstěhovala se se svým novým přítelem do vzdáleného města. Co bylo s dceruškou jí bylo jedno. Pak jednou se stala jedna věc, která je od sebe rozdělila na hodně dlouho. Děvčátka se ujala babička s dědou. Měli ji velice rádi. Po roce se děvčátku ozvala matka. Holčička velice plakala, když uslyšela v telefonu matčin hlas. Plakalo ještě dlouho potom, co zavěsilo. Po dalším půl roce matku poprvé navštívilo v zařízení, které nebylo nikomu příjemné. Stýkaly se jednou za měsíc pouze na hodinu. Děvčátku se moc stýskalo. Potřebovalo matku, která tu však pro něj nikdy nebyla. Jednoho dne se však matka vrátila. Začala štvát děvčátko proti své babičce a dědovi, kteří jim oběma moc pomohli. Děvčátko bylo ještě malé. Nechalo se zmanipulovat. Nechovalo se moc pěkně ani k babičce, ani k dědovi. Chtěla žít s matkou, která jí slibovala hory doly. Babička to nechtěla připustit, protože věděla, co je matka zač, ale děvčátko mělo svou hlavu. Matka se znovu vdala. Nového otce vydělo děvčátko poprvé až na matčině svatbě. Děvčátko bylo už ze všeho zoufalé. Jen plakalo a uzavíralo se do sebe. Nakonec se rozhodlo zůstat ještě nějaký čas u babičky s dědou. To, co udělala matka, ji úplně zarazilo. Začala jí vyhrožovat, vydírat. Holčička už nevěděla, co má dělat. Spolykalo plno prášků. Nechtělo už na tomto zlém světě být. Chtělo už se vším skoncovat. Naštěstí jej brzo našla babička, která zavolala krkavčí matce. Ta děvčátko odvezla do nemocnice a svedla to na bolest břicha. Řekla, že děvčátko bylo samo doma a začalo jej velice bolet břicho, tak si vzalo plno léků. Holčička se z toho naštěstí dostala zdravá. Ale matku to neobměkčilo. Za nějaký čas dostala dívku k sobě do péče. Z děvčátka se stala pouhá služtička, ke které se chová jako ke kusu hadru. Holčička nyní velice lituje toho, jak se chovala k prarodičům, protože poznala, co je matka skutečně zač. Už ví, že jí matka neměla nikdy ráda, protože takového jednání a výratů, jakých se ji od matky dostává, o lásce nesvědčí. A i její otčím se k ní kolikrát nechová zrovna hezky. Dívka svou matku nenávidí. A je přesvědčená, že až se postaví na vlastní nohy, udělá matce takové peklo ze života, jaké dělala ona jí. Jednou jí vše vrátí i s úroky. Jen až příjde čas…