Poru?ení omerty

Poru?ení omerty

Don Vignaroli seděl v kanceláři ve své rezidenci. Pokuřoval doutník a odpočíval po skvělém obědě. Byl to tlust?í, postar?í člověk. V?ichni lidé z jeho okolí (a nejen ti, které znal) si ho nesmírně vá?ili. Někteří k němu cítili úctu kvůli tomu, jak je chytrý a ?ivotaznalý. Ostatní proto, ?e měl pověst člověka, který ka?dému, kdo ho po?ádá o pomoc, rád pomů?e. Je pravda, ?e jeho pomoc byla téměř v?dy za hranicemi zákona, ale pro Dona ?ádná hranice zákona neexistuje. On má vlastní pravidla.
Kdy? dokouřil svůj doutník, nechal si zavolat svého consiglioriho Carla Tedoldiho. Carlo Tedoldi byl stejně jako téměř v?ichni Donovi "zaměstnanci" původem Sicilian. Aby člověk mohl pracovat pro Donovu "společnost", musel být Sicilan. Carlo je Donova pravá ruka. Bez něho by se neobe?el. Vyřizuje v?echny právnické věci, stará se o rozpočet rodiny, zaji??uje slu?by, najímá lidi a mnoho dal?ích věcí. Consigliori se postupem času stává téměř synem Dona. Ale nikdy si nesmí dovolit, chovat se k Donovi jako syn. Nikdy mu nesmí radit, kdy? o to Fon sám nepo?ádá. A musí ho poslechnout, i kdy? nesouhlasí s jeho postojem.
Consigliori ve?el do kanceláře a předlo?il Donovi papíry a dal?í věci, tak jako ka?dý den. Zároveň mu oznámil, ?e dole v hale čeká na přijmutí caporegime Frank Luciani. Don ho tedy nechal zavolat do kanceláře. Caporegimové jsou takoví "velitelé vojsk". Jsou důle?itou součástí Donovy "společnosti". Sledují město a starají se o obchody. Ka?dý Caporegime má vlastní "vojsko", lidi, které si najme. Ale nemů?e najmout jen tak ledakoho. Bere jen spolehlivé mu?e, o kterých ví, ?e nikdy nic neprozradí. Musí je schválit Consigliori a také Don. Mu?i, kteří pracují pro Dona, dostávají týdně hromadu peněz, mají zaji?těnou ochranu a při jejich náhodné smrti se Don osobně postará o jejich rodiny. Zajistí jim dům a peníze.
Frank Luciani pracoval pro Dona ji? spoustu let a u? jako hodně mladý začal pracovat pro tehdej?ího Donova Caporegimeho. Kdy? při?el k Donovi, Don hned poznal, ?e něco není v pořádku.
"Máme problém", oznámil Frank.
"Co se děje?"
"Jeden z mých mu?ů se chystá poru?it omertu!", vyřkl Frank Luciani.
Přesto?e se poru?ení omerty rovná tomu nejhor?ímu, co proti mafii mů?e člověk kdy udělat, Don Vignaroli nepohnul ani brvou.
"Za jakých okolností k tomu do?lo?", zeptal se Don.
"Chytli ho policajti při jedné bitce před hospodou, věděl jsem, ?e ho nemám nikdy brát k sobě……" litoval Frank. "Policejní kapitán Newman si zjistil, pro koho pracuje. Nabídl mu kompletní ochranu pro něho i jeho rodinu, dům, občanství kteréhokoli státu a peníze do konce ?ivota za to, ?e promluví proti mafii, vyzradí, jak funguje a dal?í věci. Je?tě nepromluvil a v?echno se dr?í v tajnosti, ale máme potvrzené zprávy, ?e se rozhodl pro. Mů?e kdykoli promluvit. Víme, kde je, ale má velkou ochranku."
"Blázen je člověk, který si myslí, ?e svým svědectvím doká?e rozlo?it mafii", řekl výhru?ně Don.
"Co tedy navrhuje??" zeptal se Carlo.
"Zjisti mi, kdy má promluvit, kolik lidí ho hlídá, kdo ho hlídá a v?echny ostatní podrobnosti. Kde ho mají?" nařídil Don.
"Zatím je ukryt na policejní stanici v New Garden. Zní to sice lehkomyslně, ale ta stanice je opravdu dobře chráněna. Mají lidi v domech kolem ní, na střechách a veřejnost se nemá ?anci o tom dozvědět", informoval Dona Frank Luciani.
"Pokud o tom veřejnost neví, uděláme to tak, aby se ani nedozvěděla o jeho smrti. Na policejní stanici mluvit nebude, určitě ho budou někam převá?et, chci vědět kam. To je v?e." domluvil Don a Frankovi i Carlovi bylo jasné, ?e to pro teď bylo k této zále?itosti poslední slovo. Frank tedy ode?el a Carlo pokračoval s Donem denními formalitami.

O 2 dny později
Paolo Fattori, druhý Donův caporegime, nasedá se svými třemi kumpány do auta. Míří na dálnici, která vede přes celé město. Na dálnici u? jede také jeden policejní vůz. Jeho posádku tvoří 3 policisté a zrádce. Jeden policejní vůz proto, aby převozem nezpůsobili nějaký rozruch. Ale nebylo to v?echno. Hned za autem toti? jely dal?í dvě nenápadná auta, do kterých se naskládalo celkem 8 členů policejní ochranky. Newman počítal s tím, ?e se Vignaroli pokusí zrádce zabít, ale věděl, ?e uprostřed dálnice si to nedovolí, přece jenom byl v ten den hustý provoz. Za prvé by mu provoz znemo?nil nějaké přepadení a za druhé by tím policie získala spousty svědků. Policejní auto směřovalo na konec města, do budovy, která polici slou?ila jako dočasná věznice trochu vět?ích rozměrů.
Zhruba v polovině cesty spatřil policista řídící hlavní vůz na silnici člověka, který na ně mává. Newmanovi, který také seděl v autě, se to zdálo divné, ale vzápětí uviděl u krajnice rozmlácené auto a v?ude kolem trosky.
"Zastav", nařídil řidičovi.
"Nemů?eme zastavit, hrozí nebezpečí!" ohrnul se řidič.
"Jsem snad tvůj ?éf! Nevidí?, ?e ti lidé bourali? Určitě jsou zranění, na?í povinností je jim pomoci!" vyjel Newman. Řidič tedy zastavil. Policejní ochranka nevěděla, co se děje, tak o kousek dál zastavila u kraje silnice a dělala, jako ?e se nic neděje. Pro Dona Vignaroliho probíhalo v?e podle plánu.
Mávající mu? přistoupil k okénku spolujezdce, kde seděl Newman.
"Co se tu stalo?" ptá se Newman.
"Nabourali jsme. Potřebujem pomoc, bratr le?í pod autem, nedoká?em ho vytáhnout". Newman a policista sedící vzadu vystoupili a vykročili k troskám. Newman při?el blí?e začal oddělávat kusy plechu. Za chvíli uviděl jednoho člověka, uvězněného pod autem. Byl to Paolo Fattori, ale to Newman nemohl vědět. Společně s ostatními mu pomohli ven. Byl celý od krve. Dal?í raněný seděl vedle cesty.
"Chlapče, má? něco zlomené?", ptal se Newman Paola.
"Chlapče? Pro tebe v?dycky jen pan!!", řekl nahlas Paolo a vytáhnul zbraň. Vtom Newmanovi do?lo, jak se věci mají. Ale bylo u? pozdě. Paolo jednou ranou střelil Newmana přímo mezi oči. Během pár sekund se zraněný, který seděl u silnice zvedl, a třemi ranami zabil druhého policistu. Třetí mu?, který máváním policisty přivolal, se otočil, a dal?ími výstřely usmrtil řidiče policejního vozu. Toho v?eho si nev?imli ?ádní řidiči, prohánějící se kolem, proto?e se to odehrálo v?echno rychle a navíc mezi troskama. V?imli si toho ale mu?i policejní ochranky a rychle nasedali do aut. Jen?e to u? se Paolo Fattori a jeho dva pomocníci řítili dálnicí v policejním voze s rukojmím vzadu. Ne? se ochranka rozjela, měli u? vět?í náskok. Po pár kilometrech sjeli z dálnice na starou lesní cestu. Po dal?ím 500 metrech tam na ně u? čekal dal?í člověk s dal?ím autem. Během chvilky přesedli i s rukojmím a jeli rychle dál. Ochranka se k lesní cestě dostala o půl minuty později, ov?em výměny auta si ne?imli. Na?li policejní auto stát u kraje cesty, v?ichni vystoupili a začali prohledávat les a blízké okolí. Samozřejmě nic nena?li.

Do rezidence Dona Vignaroliho přijelo černé auto. Vystoupili z něj Paolo Fattori a jeho 3 kumpáni. Paolo ve?el do Donovy kanceláře, kde u? čekali kromě Dona také consigliori Carlo Tedoldi, druhý caporegime Frank Luciani a také Donův osobní řidič, Albert Russo.
"V?echno je pořádku, zrádce byl odstraněn. Byl zastřelen 50 km od města na polní cestě a tělo jsme zakopali kousek od pole".
"Dobře. Co policie?" ptal se Don
"V?echno je zaji?těno. Na?el se jeden svěděk, co to na dálnici viděl, ale u? je o něj postáráno. Policajti nemají chu? si zahrávat s mafií, tak to nechali. Vy??í místa o tom zrádcovi ani nevěděla."
"OK, questa guerra é cosa nostra a nikdo se nemá ani pokou?et podrazit nás. V tom případě to znamená mnoho komplikací. Proti policajtům se pak tě?ko brání, kdy? mají informace. Navíc mů?e přijít válka famiglií a mů?e přinést hodně krve", domluvil Don.