alt

Neviditelná

PříběhDorray • Lord • Správce • 8. 9. 2013

Krátký příběh o životě, lásce a tak vůbec.

Cítím její dech na krku. V naprosté temnotě se pomalu přibližuje. Její rty se mě téměř dotýkají a elektrizující chvění se rozbíhá po celém těle. Napjatě očekávám dotyk, ale ten nepřichází. Neviditelná se pohybuje. Její dech stoupá směrem k mé tváři, pokračuje a zastaví se až přímo přede mnou. Přes zavřené oči nic nevidím, ale v nejhlubší noci to stejně nic nemění.

Natáhnu ruku a narazím na její bok. Je nahá. Vyzařuje teplo a lehce se chvěje. Téměř nepostřehnutelně jako když si jarní vánek pohrává s větvičkou. Její svaly se napínají a uvolňují, jak přejíždím rukou přes boky a pas. Prsty obepisuji linie a v duchu si tvořím obraz. Neviditelná nabírá kontury.

Roztřese se silněji. Vypadá snad jako by chtěla plakat.

"Pšt, to bude v pořádku," uklidňuju ji, ale nevím vlastně proč.

Obejmu ji a přitáhnu k sobě. Vnímám ji celým povrchem těla. Musím být také nahý. Pomalu se uklidní, zajede mi prsty do vlasů a přitahuje si moji hlavu ke své. Dotkneme se rty jen na chviličku a potom téměř polekaně ucukne. Skrz kůži do mě přechází její bojácnost.

Vzadu v hlavě mi ale už v tu chvíli něco vrtalo.

Proč mám pocit, že něco není správně? Nutkání si na něco vzpomenout. Nevím na co. Trochu jako Déjà vu. Teď a tady – právě tenhle moment je ale přece jedinečný. Smysly mám napjaté; kdybych zakmital jazykem ve vzduchu jako had, tak bych cítil její vůni. Intenzivně prožívám přítomnost…

A pak mi to došlo.

"Kdo jsi?"

Neodpověděla.

Zvedla koutky (neviděl jsem to, ale prostě věděl) a celou svou silou se přitiskla ke mně. Náhle, jako když luskne, zmizely všechny myšlenky. Byla jen ona a její horké tělo. Rukou jsem pomalu stoupal od kolene vzhůru. Chvěla se a…

Mračil se na mě šedý strop. V hlavě doznívala ozvěna jejího dechu a po těle jsem stále cítil její prsty. Neviditelná zmizela jako každé ráno. Odešel jsem z jejího temného světa představ zpátky, na místo, kde sice barvy jsou, ale skládají se jen z odstínů seprané šedi. Zavřel jsem oči a snažil se vrátit, ale nešlo to. S pomalu doznívající erekcí začínal nový den.

Nesnáším návraty do reality.

Diskuse článku

alt
MilujuBublinky • Osvícená žena 9.2.2014 15:10

ty kráso
kdyby takhle vypadala nejdementnější série fifty shades, tak bych chápala, že to musí číst tolik lidí, a možná bych si to přečetla i já sama...

ale musim říct, že jsem si přála nápaditější konec

alt
Dorray • Lord • Správce8.9.2013 19:30

^_^

alt
jasmen • Lady 8.9.2013 12:49

Ach, odzbrojující konec