Stojím tu tak sama, slzy mi stékají po tváři… Dnes je to přesně rok, co jsi mě opustil… Přinesla jsem Ti na hrob kytičku svázanou ze samých sedmikrásek… Byla to první květina, kterou jsi mi daroval… Vzpomínám na chvíli, kdy jsme se poznali… Tvé oči mě uvěznily do svých pout, Tvoje vůně byla tak krásná, ještě dnes ji všude cítím… Seděla jsem v parku pod starou lípou a brečela jsem, přišel jsi a zeptal ses: "Slečno, stalo se Vám něco?" Zvedla jsem hlavu a hleděla jsem do Tvých tmavých tůní, krásně ses usmál… Nemohla jsem odpovědět, můj hlas mě zklamal, jen jsem zakroutila hlavou… Pomohl jsi mi na nohy a půjčil jsi mi svůj kapesník… V tu chvíli jsem věděla, že to není naposledy, co se vidíme… Vyměnili jsme si telefonní čísla a naše schůzky se staly pravidelnými… Na druhé schůzce jsem od Tebe dostala kytičku sedmikrásek a první polibek… Každý den jsi na mě čekal před školou, prožívala jsem něco, co jsem nikdy nezažila… Byla jsem zamilovaná… Cítila jsem, že to bude navždy… Když jsme spolu byli 4 měsíce, poprvé jsme se spolu milovali, byl jsi tak něžný… Prožili jsme spolu nádherný rok… Na naše výročí nikdy nezapomenu… Ten den bylo naše milování nejkrásnější, ten den jsi mi řekl, že si mě vezmeš… Také jsi cítil, že je to navždy… Když jsme se loučili, nikdo z nás nevěděl, že je to naposledy… Řekl jsi: "Miluju Tě… Navěky…" Políbil jsi mě, nasedl na motorku a odjel jsi… Bylo mi divné, že ses mi celý den neozval… Až večer… Telefon… Volala Tvoje sestra Bára: "Ondra měl nehodu… Je mrtvý…" V tu chvíli se mi zastavilo srdce, zatmělo se mi před očima… Srazilo Tě auto… Nedalo Ti přednost v jízdě a plnou rychlostí do Tebe najelo… Probrečela jsem celé dny… Na Tvém pohřbu jsem zkolabovala, když jsem Ti pokládala na rakev kytičku sedmikrásek… Nevím, proč Ti to všechno vyprávím, když už mi nikdy stejně neodpovíš… Dnes bychom spolu byli 2 roky… Ale i přesto – milovala jsem Tě, miluju Tě a milovat Tě budu… Navěky…