naprostá wyhaslost..

proč bych ti otom wlastně měl powídat? nebawí mě powídat.. ale wlastně mě nebawí nejen powídání, nebawí mě wůbec nic.. no dobře, tak teda když si ten kámoš.. poprwé jsem si toho wšimnul asi před rokem.. jako wášniwej fanoušek sparty  jsem newynechal ani jeden zápas.. no a jednou jsem takle v neděli zase stál na Letný w ktli, řwal a máwal wlajkou, a najednou sjem si uwědomil, že wlastně newím, proč tam jsem.. nějaká lidi kopou do míče.. fajn, ale co jako|? šel jsem domů a připadal si jako po lobotmii.. wygumowaná hlawa, strojowý pohyby.. wlastně si už ani nepamatuju kdo tenkrát wyhrál.. myslel jsem , že se z toho wyspím, ale ráno to bylo ještě horší.. ne, nešlo o žádnou únawu nebo přetažení.. tělo mi fungowalo normálně. wstal jsem, wařil si kafe, připrawowal wěci do práce.. můj šéf je id**t, normální buzerant, kterej se po mě s gustem wozí.. přizunám se, že se ho bojím.. teda, bál sem se ho.. od toho diwnýho dne je mi prostě ukradenej.. ztratil jsem schopnost třást se, že mě zase seřwe kwůli nějaké krawině.. je mi to fuk.. prostě něco křičí, ale já ho widím jenom jakoby na monitoru.. ale wíš co je ještgě wíc diwný? dříw jsem byl we stresu hodil jsem wždycky do prohlížeče nějaký jiný péčko.. měl jsem tam už swoje oblíbený kategorie, který mě braly wíc než jiný.. dělám to sice pořád, ale tuhle jsem si uwědomil, že nějak newím proč.. porno by tě přece mělo wzrušit, ne?? jenže já na to čumím a wůbec nic necítím.. no, abych to zkrátil, já už ani nešukám.. jak dlouho sem už neměl ženskou?? wlastně newím, nezajímá mě to.. a wíš přece, jak mě dříw braly.. jenže k čemu furt cohdit na seznamky a zwát někam cizí ženy?asi  ti nemusím říkat, že si ho už ani nehoním.. k čemu?? nic mě newzrušuje. nejen sex, ale ani peníze, sport, politika, knížky, hospoda.. co celý dny dělám??z práce jdeu domů a lehnu si na gauč.. ležím a díwám se do stropu.. když mám hlad, najím se. je mi fakt úplně jedno čeho – já totiž nemám na nic chuť, mám jen pocit prázdnýho břicha.. pak si zase lehnu, a ležím dál.. kdyxž se wenku udělá tma, usnu.. ráno se wzbudím, du do práce.. a tak furt.. jo, byl sem u psychiatra, máma mě tam odwezla.. sám ybch nešel, k čemu taky.. mlel něco o ztrátě apetence a o pocitu wyhoření.. bylo mi to jedno.. co na tom řešit??já už si swý w žiwotě odšukal, wypil, přečetl, užil.. ne, nechci se zabít.. proč?? netrápím se.. aby se člowěk trápil musí cítit bolest, a já prostě necítím wůbec nic.. jako dkybych byl už mrtwej..