Myšlenky sebevraha
Literární s*ačka,ale psala jsem to v 6.třídě.na začátku 6.třídy,berte na to pls ohled.Do té doby jsem to ani neviděla,takže to je děsný,ale asit am budou i hrubky *JOKINGLY*
Ťuk…Ťuk… Ťuk… Ťuk, bylo slyšet bubnování deště do zašpiněných okenních tabulek. Ťuk… Ťuk… Ťuk… Ten monotématický zvuk podtrhoval hrůzostrašnou atmosféru prázdného domu. Rozbitými okny nepříjemně profukovalo. Fííí. Vítr zhasl zbývající svíce. Někde v dálce zahoukala sova. Jonas se krčil v rohu místnosti na nepříjemně tvrdé a studené podlaze a pozoroval vycházející hvězdy. Jeho pláčem opuchlé oči se na okamžik zavřely a jeho třesoucí se ruce pevně stiskly zbraň ráže 9mm. Nebál se. Ten dotek ho uklidňoval. Necítil zimu, necítil strach, cítil jen bolest a prázdnotu. Už mu to bylo všechno jedno. Nic ho tu nedrží. Nic. Jeho třesoucí se ruka se zbraní se začala pomalu zvedat ze země, až se dotkla jeho spánku. Pod zavřenými víčky mu poletovali vzpomínky jak splašení motýli. Vzpomněl si, jak slíbil Jackovi, že mu pomůže dostavět klubovnu. Vzpomněl jsi na den, kdy si s Ginny slíbili,ž e spolu budou už navždy. Že je nic nerozdělí. Při vzpomínce na Ginny mu z očí vytryskly slzy. Viděl před očima, jak leží bezmocně v pokroucených troskách auta, které každou chvíli vybuchne a prosí o pomoc. Viděl strach a zoufalství v jejích očích. Běžel jí naproti. Musí ji pomoci. Musí! V tom ho čísi ruce pevně uchopily za ramena. Snažil se vykroutit. Volal ji. Volal Ginny. Zachytil její zoufalý pohled a mohl jen odezírat, když její rty zašeptaly: ,,Miluju tě, Jonasi. Navždycky.“. Jeho ruka se zbraní poklesla. Proč zrovna ona? Tak mladá, krásná a chytrá. Proč zrovna ta, kterou tak moc miloval? Měla celý život před sebou! Proč jen je život tak nespravedlivý? Kolik si toho musel vytrpět, aby ji konečně potkal. Aby našel tu, pro kterou by udělal cokoliv. Proč mu ji život vzal tak brzy? Tak proč? Šeptal její jméno do tmy, volal ji, i když věděl, že už ji nikdy neuslyší. Už nemá, pro co dál žít. Ne. Teď už to tu pro něj nemá smysl. Roztřesená ruka třímající devítku nabrala ztracené jistoty a dotkla se spánku. Zavřel oči. Nic je nerozdělí. Ani smrt ne. Zemře, aby mohl být s ní. Aby mohl vidět záři jejích ryšavých vlasů, aby mohl cítit vůni jejího a těla a aby mohl znovu slyšet melodii jejího hlasu. Slyšel její jasný smích, při kterém se srdce smálo. Odejde za ní. Jeho ukazováček pomalu přejížděl přes kohoutek. Už nemá co ztratit. Může jen získat. Jedno jediné cvaknutí může utišit jeho žal. Jen jedno stisknutí kohoutku ukončí jeho utrpení a proboří zátarasy mezi ním a Ginny. Věděl, že nebude litovat. Setkají se v ráji. Určitě.
,,Miluju tě, Ginny. Navždycky,“ zašeptal.
,,Ginny…“. Cvak. Jeho ruka třímající zbraň poklesla a bezmocné tělo dopadlo na zem. Krev se začala vylévat z rány.On už to ale necítil. Jeho duše se vzdalovala od zmučeného těla. Hledala ji. Hledal tu, kterou tak moc miloval .Hledala Ginny. Pro ni žil a pro ni i zemřel. Zemřel s jejím jménem na rtech…
Diskuse článku
Lena von Carstein:chtěla bych jenom,abys pochopila jednu věc-já svý povídky nezveřejňuji.Tohle byla první,a asi i poslední.Nepsala jsem to proto,abych byla středem pozornosti,ale proto,že mě to pomáhá,když mám depku.A pro ty,co mi nevěř,jsem to fakt psala v 6.třídě.Ale dokázat vám to nemůžu.Jde jen o to,jestli mi budete věřit.
jestli si to opravda psala v šesté třídě, aniž by si to od té doby upravila, tak jsi hooodně dobrá... bylo to pěkné, jen téma se zde neustále opakuje....
Dost dobre popsane pociy a celkove je dobre na sestou tridu mi to neprijde, ale kdyz to tvrdis tak ok. 
Třeba byla taky hříšnice, co ty víš? 
Normálně z toho mám husí kuži.....je to hezký.....na šestou třídu až moc morbidní...ale vážně hezké
No, na sestou tridu vazne slusny vykon, akorat mi prijde jak vykradene z nejake knizky, uz jen kvuli tem jmenum(btw. nema snad nas kalendar dostatek hezkych jmen?). Jen doufam, ze to ta spousta 13-16 "imou" trhlych holcicek nebude brat navodne. Docela zbytecne(a presne "emovsky") tu zazniva, ze neni pro co zit, ze tim jen ziska, coz je holy nesmysl. A ten preslazeny konec... Kdyz bychom se uvolili verit v nebe a peklo, tak se ti dva nikdy nesetkaji nebot ona skonci v nebi a on v pekle protoze si predcasne sam vzal zivot.
a čo tak raz napísať Myšlienky vraha? to by som si prečítala radšej. ale nie. namiesto toho zas dojemný príbeh plný lásky, emócii, mŕtvej milovanej, smutnej samovraždy a anglických mien.
uznávam, na šiestačku veľmi dobrý výkon, ALE.. dávaj pozor na opakovanie slov (x-krát Ginny; x-krát oči; x-krát hľadal..); vety o tom, ako sa milujú, sa mi nepáčili (Jonas mohol použiť inú vetu) a potom tie oči.. neviem, či som to správne pochopila, ale keď spomínal na všetky tie veci, mal ich zatvorené nie? prečo som sa potom o pár riadkov ďalej dočítala, že ich (znova) zatvoril? + začiatok mohol byť originálnejší.
to by malo byť všetko..
Satanžel nevěřím, že jsi to napsala v 6.třídě. Pokud ano, koukám, že jsi se snažila upravit chybky ale stejně se tam nějaká občas vloudila. Je to sice hezky napsané, některý části vážně hezké...ale celkově nezajímavé.
to je moc krasne 
děsí mě, že todle někdo napsat w 6. třídě.. 
jesli nad tímdle přemýšlejí 11letý děti.. tk to teda newim jako.. ale napsaný je to hezky 
je to dobře popsané 
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Lidé rádi uvěří tomu, čemu uvěřit chtějí. (Caesar)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©