„Ahoj, lásko“ povídá mladý chlapec své dívce. „Jsem moc rád, že ti opět můžu být tak blízko, moc jsi mi scházela“ Dívka neodpovídá, ale on bere její mlčení jako samozřejmost. „Musím se ti s něčím svěřit“, povídá chlapec „poslední dobou si moc nerozumím s přáteli, dívaj se na mě tak nějak skrze prsty, prý že bych na tebe měl zapomenout, ale proč, když tě tak moc miluju?“, ptá se chlapec a v očích se mu zalesknou slzy. „Moc tě miluju, nechci si přiznat, že jsi mě opustila, vím, že se nevrátíš zpátky, ale dal bych všechno za to, kdyby to šlo.“ Horký a těžký letní vzduch bere chlapci dech….“Víš co je nového, miláčku?“, ptá se chlapec a jeho tvář se náhle rozzáří „koupil jsem si štěňátko, to malé štěňátko, které se ti tenkrát tak moc líbilo.“ Dívka stále mlčí, neodpovídá a chlapci se derou do očí slzy. „Proč, proč jen?“, slza stíhá slzu a chlapec stojí žalem a úzkostí sotva na nohou před tou dívkou. „Lásko, prosím, vrať se, víš, nikdy jsem moc v Boha nevěřil, a potom, co jsi mě opustila, jsem přestal věřit úplně. Ale teď, teď se modlím. Mé modlitby, aby ses vrátila zpátky vyslyšeny nebyly, tak se aspoň modlím, abys našla klid, můj andílku.“
Chlapec se zhluboka nadechne. Jarní vánek ho pohladí po vlasech a náhle uslyší její hlas. „Já tě taky moc miluju, nevrátím se, jelikož to není možné, ale budu s tebou navždy. Já za tebou přijít nemůžu, tak choď alespoň ty za mnou a nezapomeň na mne, i když si časem najdeš možná jinou dívku, nikdy nenech naše vzpomínky zapadat lístím. Miluju tě.“
Chlapec se blaženě usměje, sleduje její úsměv, její rozzářené oči, hladí proud jejích vlasů, cítí její nádhernou vůni….. Ale ne….. To není její vůně. To je vůně čerstvých sedmnácti růží, připomínajících její věk a její vůni vlastně taky. Chlapec se usměje, položí ty růže pod její obrázek, zapálí svíčku, udělá to hlíny tři křížky a se sluncem a větrem v zádech odchází….
Diskuse článku
Nádherné. Tenhle styl příběhů mám moc ráda. Fakt krásné
Kazdopadne jednotka....co k tomu dodat?je to fakt krasny...taky pisu takovy pribehy...vim ze ten clovek nad tim nepremysli a proste pise,co ho napadne,ale todle je fakt pekny....
Líbil se mi styl jakým to je psaný... Takové bezprostřední... Na druhou stranu to vyznívá trochu jako by ses snažil ty pocity přiblížit až moc a občas z toho je cítit až příliš patosu (jasný, že tady má být, ale čeho je moc toho je příliš). Jinak to je poměrně slušný tak zde není moc co řešit... 1... Alespoň se tu nikdo nezabije :)
je to pěkné, smutné....ale mohlo by být delší
clanek me zarazil a ohromil.
Neco velmi podobneho jsem napsala pred par lety,snad i stejna delka textu /a nedavno si ho znovu cetla/
Jen ta moje mrtva uz teda nemluvila.Ale vune,oci,usmev,hrob...fakt velmi podobne.Zvlastni,jak lide umi myslet stejne
Jinak se mi clanek libil
krásnýýý
Wow, fakt strašně pěkný, mohlo by to být i delší, ale to je detail, moc se mi to líbilo, je to originální a až na měnší chybičky pěkně napsané, jednoznačně za 1!
Mě zase trošku zarazilo, že chlapec stojí před dívkou...to je jako by stál přímo před tou mrtvolou :) Ale jinak vážně krásné ale trošku bych to víc rozepsala...bo radši ne, pak bych se asi rozbrečela
to Fey: je léto, ale v tu chvíli zafouká vánek jakoby jarní, ne tak horký, co se týče toho Boha: nikdy v něj moc nevěřil (trochu jo, ale stále byl na pochybách), pak ona zemřela, tak to přestal věřit už úplně. No a najednou se v něm něco hnulo a začal věřit znovu. Sorry, bylo to psaný v noci, byl jsem v depce a ani pomalu nevěděl, co píšu.
par veci se mi tam zdalo rozpornych ...
Horký a těžký letní vzduch bere chlapci dech X Jarní vánek ho pohladí po vlasech ... tak je leto nebo jaro?
víš, nikdy jsem moc v Boha nevěřil, a potom, co jsi mě opustila, jsem přestal věřit úplně. Ale teď, teď se modlím ... kdyz uplne prestal verit v boha, tak proc se modli?
jinak moc hezke, takove kratke pribehy mam rada a tenhle je dobre napsany ... libi se mi ze je to staticka situace, ale presto ma spad
je to hezky
v krátkosti je krása
Tak popsaný je tento děj velice dobře, akorát si všimni, že se ti tam opakuje pořád chlapec, zvlášť ke konci - přijde mi to celkem hodně na tak krátký článek
já nevím proč, ale takové příběhy se mi strašně moc líbí... podle mě to je hezky napsané a já jsem hned poznal, že ona je navždy pryč... 1
Já od tebe něco takového čekal... skvělé, za jedna.
hm.. nemala by som nič proti tomu, keby to bolo dlhšie, ale pekné ;)
Mně tam přišlo něco divného, ale že je mrtvá mě nenapdlo to je za 1*
Náhodné moudro a přísloví
Sama příroda nás vede k tomu ,abychom milovali své potomky. (Cicero)
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých = date("Y");?> ©