Konec samoty za každou cenu?

Všude kolem byla tma, nikde nikdo, jen z dálky se ozývaly hlasy. Zdálo se že jsou každou chvíli blíž a blíž. V tom ucítil prudký náraz, a jakási postava jakoby zkrze něj padla na zem. Přikrčil se k ní aby jí vyděl do tváře ale najednou…. Otevřel oči,  další sen.

1. Den 

Sakra, jsou 2 hodiny ráno , sobota a já se dakle d**il** vzbudim. Otočil se na záda a jen tak civěl na strop.  Po chvíli si všiml něčeho co se jen tak vznáší asi 2 metry nad postelí, něvěnoval tomu pozornost a znovu zavřel oči.

Další probuzení proběhlo o něco lépe, nasnídal se a odešel do pracovny, kde trávil posledních pár let většinu života. Takto promrhané dny mu rychle utekly, a protože bydlel sám, tak to nikomu nevadilo.

Den uběhl jako voda, a byl čas jít spát.

2.Den

Všude kolem byla tma, nikde nikdo, jen z dálky se ozývaly hlasy. Zdálo se že jsou každou chvíli blíž a blíž. V tom ucítil prudký náraz, a jakási postava jakoby zkrze něj padla na zem. Přikrčil se k ní aby jí vyděl do tváře  ale najednou…. Otevřel oči.

Bylo mu divné že ho dvakrát za sebou vzbudil ten sen, ale ani o tom nepřemýšlel a otočil se na záda. V tom si vzpoměl na včerejší noc, a podíval se na místo, kde se včera vznášel ten podivný obláček. A nic. ,,Měl bych se míň dívat na ty horory " pronesl, a posadil se na postel. To co uviděl ho vyvedlo z míry, ta ,,věc" co se včera vznášela nad postelí nabyla obrysu postavy a stála u postele. Najednou se mu zatočila hlava a musel si znovu lehnout a ihned usnul… A najednou…  Všude kolem bylo šero, nikde nikdo, jen z dálky se ozývaly hlasy. Zdálo se že jsou každou chvíli blíž a blíž. V tom ucítil prudký náraz, a jakási postava jakoby zkrze něj padla na zem. Přikrčil se k ní aby jí vyděl do tváře, ale najednou…. Otevřel oči,  další sen.

3.Den

Nemohl uvěřit že prospal skoro dva dny, zkušenosti z předchozích večerů ho přinutily vážně nad sebou přemíšlet, řekl si že by měl víc vnímat svůj život, náhle se mu ale dostala do hlavy myšlenka že na paranormální jevy nevěří, a ač byl večer šel do své pracovny, kde si sedl za svůj dubový stůl a začal prohrabávat papíry, které měl na stole. Chtěl začít z prací ale vyrušily ho hlasy, které znával ze svých snů. Rychle zvedl hlavu a přd sebou uviděl téměř třímetrovou postavu, která na něj zírala zlostným a přitom varujícím pohledem. Vylítl ze židle chystajíc se vyběhnout z pracovny. V tom ale ucítil tlak v zádech a poslední co vyděl bylo, jak míří k zemi…

4.Den

Všude kolem bylo šero, nikde nikdo, jen z dálky se ozývaly hlasy které již byly docela zřetelné. Zdálo se že mluví o něm ale nebyl čas o tom přemýšlet protože v tom ucítil prudký náraz, a jakási postava jakoby zkrze něj padla na zem. Přikrčil se k ní aby jí vyděl do tváře, ale najednou…. Otevřel oči,  další sen. 

Vzbudil se v posteli, bylo ráno, neděle. Myslel si že to byl jen zlý sen. Převlékl se, a chystal se jít do pracovny, zasedl ke stolu, a začal prohrabávat papíry s prací…

Najednou jeho pozornost uputala obálka na které byla napsána,adresa, jeho adresa…  Otevřel jí… Obsah obálky vypadal jako nějaká smlouva. Nejdříve si přečetl největší nápis: ,, Přejete si konec samoty a nočních  můr?  dále byly uvedeny podmínky a informace o firmě, to ani nepřečetl… Prostě vzal pero a chtěl smlouvu podepsat, ale co to? pero nepsalo. ,,No, nevadí vezmu jiný" A chtěl podepsat jiným perem které právě vyndal z náprsní kapsy. Znovu nic, pero nepsalo, to už nevydržel a vzteky praštil do stolu takovou silou, až  rozlil lahvičku s inkoustem na smlouvu ,,DOPR**** " zaklel, ale když se podíval na smluvu blíž, zjistil že inkoust po ní jen zteče ze stolu a nuezůstane na ní ani šmouha. V tom se pozorně podíval na dolní okraj  smlouvy byl tam nápis : podepisujte krví (kvůli vzorku DNA)

Řekl si, no co, Vzal z vytríny brk, se kterým psával jeho pradědeček. Řízl se do prstu a v kapce krve která mu z něj začla vytékat smočil brk a podepsal. Hned jak odložil brk na stůl se setmělo.Všude kolem bylo šero, nikde nikdo, jen z dálky se ozývaly hlasy které již byly zcela zřetelné. Nemluvily o něm, ale k němu, snažily se ho varovat,nebyl čas něco udělat protože v tom ucítil prudký náraz, a jakási postava jakoby zkrze něj padla na zem. Přikrčil se k ní aby jí vyděl do tváře, otočil ležící postavu tak aby na ní vyděl, ale to co zjistil, by nejradši neviděl, ta postava byl on sám. Čekal a přál si aby znovu otevřel oči, ale toho se nedočkal. Jediné co uviděl, byl ten třímetrový chlap, který k němu promlouval, Nechtěl jsi samotu, už nikdy nebudeš trpět sám, ale z ostatními co si nevážily života……………

The End…