JEDEN THOMAS a JEDNA JULIA

JEDEN THOMAS a JEDNA JULIA

„Thomasi, seš tady??“ zavzdechla si Julia a zavřela za sebou dveře. Celá ta nevelká místnost vypadala dost pochmurně, všude plno nábytku, na zemi ležely nedopalky cigaret, trávy a čeho všeho, na stole láhve od vína. Julia sebrala kusy rozbitého talíře a hodila je do koše. Slyšela, jak teče voda v koupelně; vešla, ale nikdo tam nebyl, jen ta voda odtékala. Zavřela kohoutek, uklidila holící pěnu do police. Šla do ložnice, bylo tam prázdno. Vrátila se. Sundala si mokrou mikinu a hodila ji přes to zbrusu nové křeslo. Venku lilo, vítr vrážel do oken, v rádiu předpovídali bouřku. Rozdělala v krbu a sedla si na gauč. Byla jí zima. Musela na něj počkat, neměla už sílu. Usnula.

Zdál se jí sen, tancovala, jen tancovala. Vzbudila se, Thomas ležel vedle ní, spal a v ruce tisknul jejich fretku Kurta. Julia vstala, dala fretku do kotce a „Kdes byla?“ vykřikl Thomas a Julia se otočila a podívala se mu do očí. „Thomasi, Thomasi, tys zřejmě nic nepochopil. Potřebujeme peníze, chápeš?“ Thomas na Julii jen tak zíral „Sháněla jsem práci, co myslíš?" Opět jsem se pohádala s Jamesem a ty…“ „On ti zase ublížil? Že jo? Ten hajzl! Já ho…“ Vstal, ale neudržel rovnováhu a spadl na gauč. Julia si sedla vedle něho a snažila se zachovat klid a řekla:“ Thomasi, tys mě zachránil, ty to víš,…“ „Miluji Tě,“ přerušil jí Thomas, „když jsem Tě tam na ulici viděl, cítil jsem, že Tě musím odtamtud dostat pryč, nechci, abys znova trpěla.“ „Já vím, moc Ti za to děkuji, ale my teď musíme sehnat peníze, nemůžeme už dál žít tady. Nemůžeme.“ „Já vím, ale nechci, abys opět dělala tu práci.“ „A co myslíš, že mě to bavilo? Bejt děvka? Ale byly za to prachy, chápeš? Teď nemáme nic.“ „Vymyslel jsem jméno pro kluka - co třeba David nebo Tim a pro holku Sofie, co říkáš?“ „Miláčku, to je moc hezký, ale…“ „Chápu, … Ráno tu byl majitel, prej máme zaplatit za tenhle měsíc a vypadnout do konce týdne.“ „Zaplatit, ok, vyřešíme to ráno, pojď spát.“ Mladý pár odešel do ložnice, už si nepovídali, jen se na sebe dívali a drželi se za ruce. Julia počkala, než Thomas usnul, pomalu se vytratila z bytu. Rozhodla se na jednu noc vrátit ke svému řemeslu, potřebují peníze, děťátku to neublíží. Vysvětlí jim pravidla, nechá ze sebe seškubat oblečení, nasadí kondom, roztáhne kolena a nechá je udělat se . Stihne jenom 3 zákazníky, ale její cena je přece jenom vyšš,í než když se tam objevila poprvé…Něco musí vydělat.

Thomas se probudil kolem desáté hodiny a sám; předpokládal, že šla hledat práci, tak se nasnídal, nakrmil fretku a trochu poklidil. Odpoledne šel do města podívat se po nějaké práci, když se večer vrátil domu, Julia doma stále nebyla. Chtěl jí říct, že potkal jednoho známého, a že u něho bude moct pracovat. Teď ale začal být nervózní, měl o ní strach.

Čekal celou noc, nepřicházela, nebylo to poprvé, co se nevrátila, ale stávalo se to spíš dřív…Ráno se vydal hledat jí do města a potkal klučíka, držel štos novin a svým milým hláskem vykřikoval : „Noviny!! Pane koupíte si noviny??“ Ten klučík se podíval na Thomase svýma velkýma hnědýma očima a Thomas si jen představil, že možná bude mít s Julií taky takového kluka. Usmál se: „ To víš, že koupím, kolik stojí?“ Klučík se zaradoval, dal Thomasovi noviny, odběhl a dál vykřikoval: „Noviny!! Kupte si noviny!!“ Thomas se usmíval, těšil se na miminko, chtěl by kluka, aby spolu mohly hrát fotbal, jezdit na kole a na skateboardu, potápět se,…Jeho myšlenky přerušila slečna, která do něho vrazila, když utíkala na autobus.

Thomas se vrátil na zem, omluvil se, vzpomněl si na noviny, chtěl se podívat, jak vlastně dopadl ten včerejší zápas, ale zarazila ho fotka na titulní stránce a u toho název „Tragický konec pro prodejné slečny z Willise Street“ a podtitulek „Z pátku na sobotu se Willise Street stala ulicí smrti, zavražděny byly 4 prostitutky Lila, Carmen, Julia a Anna a jejich pasák James. Tyto vraždy jsou zřejmě odvetou z minulého týdne, kdy bylo v ulice Gold Street zavražděno 5 prostitutek. Válka mezi gangy pokračuje…“ Thomas byl v šoku, jeho Julia byla zavražděna …