Ďábel sám....
Příběh či úvaha sama nevím... Je to o myšlence, jaký je ďábel... Zdali zlý či ne... Posuďte sami.
V mřížce u našich dveří se mihla tvář, bíla a vyděšená. ,,Pošli ten měsíc pryč, čarodějnice!!" prosil strážný. Ale já neměla sílu, mohla jsem jen zavrtět hlavou. Pak tvář zmizela a já slyšela, jak muž utíká po schodech.
Teď měsíc zářil v cele se mnou a přes tvář mu přebíhaly mraky. A před stříbrným světlem stála velká postava.
Byla příliš velká a mohutná na maličkou celu, ale mě to nevadilo. Ramena se tomu muži zvedala nad pevný kámen, rohy trčely v nočním větru. Jeho dech naplňoval vzduch a široká tvář shlížela do mé. Jeho oči – ty jeho oči divoce modré… Otevíraly se stále víc a víc, byly plné nebes, byly velké jako svět, byly nebe samo. Po modrém nebi přelétly vysoké bílé mráčky, vítr zařval, popadl mě a vznesl. Chvíli jsem poletovala celou s listím ve větru, pak mě to vzneslo výš, pryč z cely, k noční obloze. Letěla jsem,
letěla jsem větrem tak vysoko, až jsem se rukou mohla dotknout měsíční tváře…
…A už jsme spěchali dolů,dolů mezi mraky, dolů mezi vysoké koruny stromů, mezi blata a zalesněná údolí, dolů k zemi. Letěla jsem nad lesy a nad pastvinami, nad cestami a živými ploty k jezerům, nad širokými vodami s mlhou po ránu a labutími křídly zpívajícími svou modlitbu, jak prolétaly kolem nás. Vznášela jsem se jako ptáček, mávala jsem křídly….
…Byla jsem řeka,točící se jako had mezi mými břehy, uhánějící zemí a otevírající se nad poli bahna do sladké vody a pak slané moře. Život se na okamžik zastavil, všechno zchladlo a zezelenalo.
A teď jsem byla trávou,mechem, stromy. Byla jsem pomalu rostoucím srdcem květiny, životem, který dýchal slunce a rostl a nikdy neumíral…
…A pak svět kolem mě zrudl.Byla to rudá, rychlá krev zvěře, tepot jejich srdcí, tvar jejich očí, jejich hbitost, těžký život.Uháněla jsem plání, byla jsem kočka, pes, zajíc, byla jsem rychlá, svobodná a připravená každým okamžikem zemřít. Utíkala jsem o život a z radosti, nakonec jsem utíkala tak rychle, až jsem se vznesla horkou krví do vzduchu a zpátky k měsíci na křídlech velkého, divokého větru.
Pak jsem nad sebou uviděla oči a znovu padala… A bylo po všem. Najednou jsem ležela na zádech na zemi, dívala se do mraku, které uháněly po modré obloze, a ve vlasech jsem měla vítr.
V tu chvíli jsem přestala věřit v ďábla a ve zlo. Rohatý muž byl silou života. Nebyl dobrý ani zlý, byl srdcem světa, rostlin, tvorů na zemi a já byla součástí toho všeho. Nechala jsem se naplnit tou silou a přemoci se jí, naplnit i celu a chodby a celou budovu.
Vítr ustal zničeho nic. Listy, které poletovaly celou, padly k zemi, bušení a hučení utichlo. Představy zmizely. Vrátil se pach bláta a špíny, měsíc zmizel za temnými mraky, které se proměnily v kámen. Vznášel se tu ještě závan lesu v noci, zdálo se mi, že slyším nočního ptáka…..
A pak jsem byla znovu sama.
Tu noc se přede mnou otevřely všechny dveře a já byla konečně volná a svobodná.
Diskuse článku
i kdyz opsane...nebo trochu dodelane..je to zajimavy..pokud bude cas knizku si prectu:)
no to nsad ne!!! =-O
jako tka snad když sem to nenapsala já (a neřeklas, es to napsla, ale takys neřekla, žes to nenapsala ty) tak musim uvíst kdo to napsal!!!
hej.. fakt zaujímavé..
Je to pěkné...žes nenapsala autora už je zas druhá věc,ale je to pěkné 
Akasha: 
For you :)
Lena:Rozkaz šéfe 
Lena:Souhlasím a omlouvám se za omyl.
samota: Asi proto, že to není její. Ale už to neřeš. My už jsme si to se slečnou vyříkaly.
jojo ,zajímavé,mne se to líby,ale proč se do ní tak navážite?
Já Ti nechci nic rozkazovat ale sami správci nemohou vědět odkud to je ne? A hned se nerozčiluj jako malá. Taková chytrá holka to nemá zapotřebí. dokážeš vymyslet sama super věcí, tak se hned nečil :((
RUSTY:Ty nemáš právo mi tu rozkazovat co mám a co ne... když by správci chtěly tak to tak nenechaj a smažou. Nikdo z nás není svaty to netvrdím... ale co ty mě tady poučuješ? To co jsi chtěla už je zde napsané tak choz někam a dej mi pokoj.
A BTW, kdyby jsi teda chtěla abychom si tu knížky přečetli, tak snad to pojmeš jako recenzi a uvedeš název díla a jméno autora ne? Ale ty jsi tam měla napsáno něco jako úvahu či příběh. Ale to, že odněkud obšlehneš kus knížky nikoho nenalákáš. Ty hele fakt mě neštvi. Kdyby jsi aspoň nelhala a prostě se přiznala :((
Ale to, že jsi to podle někoho opsala jsi sem teda neuráčila napsat. Je mi jedno zda je to spisovatel či spisovatelka ale ta podobnost je až moc velká. Doslova to není, to je jasné. Ten autor tam nemá tolik chyb.
Ju a nikde jsem neřekla že jsem to vymyslela sama...jen jsem chtěla aby si to ostatní co tu knihu nečetly přečetly sami... a obšlehnutý doslova to rozhodně není...nejsem dilinka
RUSTY : Takže 1. napsal to spisovatel
2. doslova opsané to rozhodně není
Rusty: Pokud to ale je tak ja píšeš (knížku jsem nečetla) pak jde opravdu o něco trochu jiného...
Bodejť by se Ti to nelíbilo, když to napsala nějaká zkušená spisovatelkou a je to jenom opsáno Akashou do kompu
Hmmm tak už chápu co tím RUSTY myslela... Jen myšlenka? To pak jo... Pže to je častý námět, ale jinak zpracování se mi líbí... Podnětné ;)...
Myslím, že to doslova opsané. Ta knížka je o čarodějce Issy. Navíc to má Akasha dokonce na svém blogu.
Tu knížku jsem kdysi četla.
Ale upřímně, podobné nápady jsem zažila už docela často...
Vezměte si třeba jen některá neopohanská náboženství (myslím že i wicca). Ti to mají rovnou jako základ víry...Spíš byh toto považovala za "volné zpracování náboženského dogmata" :)
a jinak hezké, u mě také jedna až dva, ale dnes mám chuť rozdávat dobré známky :)
Ehm... Opravdu to je opsané?... Respektive RUSTY je to přepsané doslova nebo předělané?...
Tak tohle nehodlám ani hodnotit, jelikož je to obšlehnutý z jedný nejmenovaný knížky o mladý čarodějce 
Tak to je teda trapas fakt. Hned po několika větách jsem si to uvědomila. To s těma očima a to jak jí odnese a že to vlastně není ďábel ani satan ale Bůh přírody. Bůh lovu s rohy.....
Mno tak to je teda fakt smutný tohle 
Příště vymysli něco svýho.
Jednoduše řečeno: pěkné, čtivé a zajímavé
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
S událostmi s nimiž tě osud spojil, se hleď srovnat;a lidi, s nimiž tě osud sloučil, miluj, ale opravdově! (Marcus Aurelius)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©