Mohutná ruka otce narazila do tváře malého jeho synka. Malý chlapec zadržoval slzy. Proč…proč ho uhodil? Malý chlapec brečel pro ženu, která mu náhle odešla ze života, pro ženu, která tolik trpěla, pro ženu, která ho porodila.
„Chlapi přece nebrečí!“ Křičel velký muž stojící nad chlapcem, zatím co se synkovy rýsoval červený obtisk mužovi ruky.
„Jseš snad ženská?!“ Chlapec se ho začal bát. Úporně zadržoval své slzy, které se mu draly čím dál víc z očí…
Uběhl rok, dva, tři, čtyři.. Z malého pětiletého chlapečka se stal devítiletý školák.
Od té doby, kdy ho otec poprvé uhodil, chlapec nebrečel. Stal se z něho poslušný synek užralého otce. Nebyl jako ostatní…on nikdy nebrečel.
Jednou když jeho otec přišel domů zas namol. On jako vždy ležel na své posteli a četl si. U nohou mu ležel jeho nejlepší a jediný opravdový přítel, jeho pes. Ten jako obvykle jakmile uslyšel otevírající dveře, vyskočil z postele a běžel svého „živitele“ uvítat, moc dobře věděl kdo mu platí žrádlo, tak pro jistotu.
Chlapec, který byl na to zvyklej, na to nereagoval do chvíle kdy uslyšel ránu, zakňučení a „Pitomej čokl!!“
Chlapec vyskočil z postele a běžel ke dveřím. Leželo tam bezvládné tělo přítele potřísněného trochou krve.
Vzal ho do náručí a poprvé od doby kdy jeho matka zemřela pustil slzu. Hned mu přiletěla rána, ruka otce ho chytla za triko a přitáhla si ho.
„Chlapi přece nebrečí!!!“ Rozzuřený otec s ním zatřásl. Chlapec zadržel slzu a vytrhl se mu z rukou, odešel do svého pokoje a třískl dveřmi.
Opět uběhlo pár let a chlapec měl jít příští rok na střední. Byly to roky za zapomenutím.
Chtěl zapomenout a skoro se mu to povedlo.
Jednou když opět ležel ve své posteli přišel otec domu byl zas totálně v limbu. Byla z něho troska, ale toho si chlapec nevšímal, ignoroval ho. Ale ten den z kuchyně uslyšel něco co nečekal. Šel se tam podívat. Jeho otec ležel na zemi a brečel. Syn se k němu sklonil a uhodil ho do tváře. Vzal za límec a přitáhl ho trochu blíž k sobě. Jeho otec byl zmatenej a už se chystal že mu vynadá když mu přiletěla druhá rána.
Chlapec sním zatřásl a plivnul mu do obličeje. „Chlapi přece nebrečí?!“ Odhodil ho na zem a nechal ho tam. Snad myslel, že popřemýšlí o sobě a o tom co udělal.
Ráno když se probudil a šel se nasnídat do kuchyně zarazil se. Jeho otec tam seděl a vypadalo to že na něj čeká. Vrhl popadl ho a odhodil na zem. Začal do něj bušit holý co měly po dědkovi(taky pěkná svině). Začal při tom řvát a co si to dovolil.
Když přestal chlapec jen tak ležel na zemi a…a brečel. Když to jeho otec uviděl dal mu facku. „Chlapi přece nebrečí!!!“
Chlapec se postavil a uchopil zbraň co ležela v otevřeném šupleti, jeho otec jí strašil lidi když byl ožralej. Namířil, „Víš já ještě chlap asi nejsem,“ naklonil hlavu a usmál se, zmáčkl kohoutek. Rána utichla. Chlapec se spokojeně usmál a odkráčel jako by se nic nestalo do svého pokoje.
Diskuse článku
dobrá myšlenky, ale mohlo to bejt líp napsaný 
moc hezký příběh co dává smysl
moc opakujících se věcí..jinak za 2
bomba
Dává to k zamyšlení a doufám že tohle se mi nikdy nestane 
napad dobry, ale to zpracovani uz ne...2-3 
ten příběh byl docelazajímavý no . . . tak za dvě
wOw.. Skvělé... Až na pár chyb, které ti už Ovšem byly vytknuty
lol :D páči ;D
trochu odcvakat mezery a dobrý.
Tak to je kua hodně hustý, ale ke konci to začalo silně pokulhávat a bylo to až takový vulgární. A ty chyby se tam pak nedaly už jen tak přehlídnout...proto za 2
Dobrej příběh.. pravopis mě nikdy nezajímal. Hodně realistický.
ne ze by to bylo spatny ale nevim proc , pobavilo me to (i kdyz to enjak ftipny neni) ale vyjadrilo to , to co melo 
Krásný příběh? No to teda zírám, fakt. Co je na tom proboha krásnýho? Ano, je to skvěle napsaný, když budeme ignorovat pravopis. Ale ten příběh je smutný. Skoro k pláči, tak sakra neříkejte, jak moc je to krásný.
Moc pěkné 
Ikdyž to nebylo spisovný, ale stejně pěkné
Spisovně nic moc...ale myslím že nejsme ve škole takže by sme to nemuseli tak hodnotit, možná to říkám i proto, že vím jaké chyby dělám já. Jinak Je to moc hezké. Ale myslím že něco tomu chybí. Ale Má to myšlenku. 1/2
čeština není mou silnou stránkou ale ten přýběch sem musela z hlavi nějak vypudit 
jako...chyby a kombinování spisovný a nespisovný češtiny...
ale jinak se mi to clekme líbilo,prostě dobrý,takže 2-3
no nevím... dost ti tam chybí čárky a některé věty se mi fakt nelíbí. myslím, že to šlo napsat i líp, i když myšlenka je to celkem dobrá ...takový průměr.
Hmmm jako ten pravopis je příšernej... Když neberu v potaz to, že mluvíš nespisovně, tak pravopisný chyby ale už rozhodně přehlížet nemůžu... proboha jak můžeš napsat "mlátil ho holý"... To je naprosto šílený... Hmmm fakt nevím... Já bych dal tak 2-3 spíš k tý trojce... Nechám si to ještě rozležet v hlavě.
souhalsim s hystick.... na chyby se nedívám a příběh je to krásný... moc mě zaujal.. má to děj.. vážně moc pěkný
krasny..moc se mi to libilo..na chyby se nedivam..jde mi o to jaky je pribeh a tenhle je vazne moc krasny
opakují se slova, ale tomu se vyhnout nedá, nee v příběhu, nee zcela...mně se to líbí, máš tam chybu...ožralý...ale obsahově dobré
Město Mrtvých
Náhodné moudro a přísloví
Válku je třeba začínat tak, aby bylo zřejmé, že se neusiluje o nic jiného ež o mír. (Cicero)Statistiky
FAQ • Ústava Města • Kontakt
Na tento web se vztahuje autorský zákon platný na území České Republiky v plném znění.
Dále také tzv. Ústava Města Mrtvých ©